Staveniště je pracovištěm, které spojuje rizika z mnoha odvětví. Ke zvýšené úrovni rizik a z nich vyplývajícím nebezpečím přispívá i různá zkušenost a kvalita zhotovitelů staveb.

Práce ve výškách patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů.

I když právní předpis, který řeší problematiku práce ve výškách – nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, upřednostňuje jako ochranu proti pádu z výšky (nebo do hloubky) kolektivní ochranu (zejména zábradlím, záchytným lešením, sítěmi nebo dočasnou stavební konstrukcí apod.), jsou v praxi ve většině případů používány jako ochrana proti pádu jen osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP).

Vzhledem ke skutečnosti, že nebezpečné práce (jako práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské apod.) provádějí většinou podnikající fyzické osoby, používají výhradně OOPP pro práci ve výškách zvláště z finančních důvodů. Zde ovšem nastává problém ohledně názoru, který je rozšířený zvláště právě mezi podnikajícími fyzickými osobami – totiž, že práce s pomocí OOPP je nebezpečná a také zdržuje. Zaměstnanci spoléhají na i to, že obvykle pracovali bez zajištění a nikdy se jim nic nestalo. Podnikající fyzické osoby vykonávají nebezpečné práce berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveny.

Dalšími subjekty provádějící práce ve výškách jsou sdružení podnikatelů nebo malé organizace. Mnozí zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP.

Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Prostředky osobního zajištění proti pádu mnohdy nemají povinné kontroly a zkoušky, jak požaduje návod výrobce. Zaměstnanci pro užívání prostředků osobního zajištění proti pádu nejsou zaškoleni, a rovněž nejsou seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. Nerespektují omezující podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Proto jsou tyto prostředky zaměstnanci nekvalifikovaně používány.

Zaměstnavatelé mnohdy neurčují způsob a místo kotvení, nezpracovávají technologický postup na prováděné práce s určením vhodného OOPP proti pádu, nezajišťují pro zaměstnance provádějící práce pomocí OOPP proti pádu řádné školení ze způsobu jejich používání. Zaměstnanci často pro kotvení používají spojovací lano příliš dlouhé, a to jak při pracovním polohovacím systému, tak při systému zachycení pádu. Nemůže tak dojít k zachycení případného pádu v bezpečné vzdálenosti od hrany nebo v bezpečné výšce. Uživatel těchto OOPP také často ani neví, k jakému účelu jsou jednotlivé spojovací prostředky používány a k čemu slouží. Nedostatečně, málo používány doplňky jako zkracovače (lanové svěry) určené k nastavení délky lana, zatahovací zachycovače pádu a pohyblivé zachycovače pádu. Pracovníci provádějící práce ve výšce také často mají nasazený pouze zachycovací postroj bez spojovacích prostředků, kotevního lana, kdy toto použijí až v okamžiku, kdy je na jejich pracovišti prováděna kontrola.

Na úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupů stavby.

Zdroj: bozpinfo.cz; AN