Senioři jsou jednou ze zranitelných skupin, proto je zapotřebí seniory informovat a vzdělávat.

Využívají informační a komunikační technologie, tím se ovšem zvyšuje i riziko, že se stanou obětí internetových podvodníků.

Podle průzkumu využívá nejméně čtvrtina české populace nad 60 let internet, počty budou pravděpodobně vzrůstat.

Stále více seniorů se pohybuje v prostoru sociálních sítí, nakupují online, využívají elektronické bankovnictví a komunikují prostřednictvím internetu. Bezpečnostní rizika, která s tím souvisejí, jsou však značná. Internetoví podvodníci využívají nejrůznější triky, často spoléhají na neinformovanost obětí.

Seniorům SENIOR

Velmi zajímavou „pomůckou“ pro bezpečné brouzdání na internetu pro tuto zranitelnou skupinu je SENIOR. Tato pomůcka usnadní rozpoznávání nebezpečných zpráv a různých triků internetových podvodníků. Pomůcka se zaměřuje na šest klíčových faktorů, které jsou často zneužívány. Jedná se o soubory, emoce, nátlak, instrukce, odkazy a reputace. Všechny tyto prvky jsou zahrnuty do akronymu „SENIOR“, což pomůže snáze si je zapamatovat. Každý z těchto prvků je důkladně vysvětlen a jsou k dispozici praktické tipy, jak se chránit před těmito podvodníky. Autorem je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

„S“ jako soubory: Je ke zprávě přiložený soubor, který nabádá k tomu jej stáhnout a otevřít? Pokud ano, je v tomto případě nutné dbát opatrnosti. Ne každý soubor je škodlivý, ale útočníci na internetu posílají právě soubory, které jsou nebezpečné. Soubory s příponou (.exe), (.vbs) nebo (.docm) a (.xlsm) jsou nejrizikovějšími.

„E“ jako emoce: Vzbuzuje-li zpráva emoce jako například strach, překvapení nebo zvědavost. Pokud zpráva dotyčného vystrašila, vyděsila, rozčílila či vyvolala jen zvědavost, mohlo by to být jen maskování. Internetoví podvodníci často využívají emoce, aby oběť nalákali a oklamali.

„N“ jako nátlak: Pokud se zpráva snaží dostat uživatele pod tlak a do časové tísně, je nutné být maximálně opatrným. Zpráva, která nutí k okamžité akci, ať se jedná o odpověď, přihlášení nebo provedení platby by vždy měla v jedinci vzbudit podezření. Nátlak a hrozby jsou velmi oblíbenými triky.

„I“ jako instrukce: Přijdete-li do pošty návodná zpráva s konkrétními instrukcemi, je na místě zpozornět. Útočníci se snaží nasměrovat oběť k tomu, aby vyzradila svá hesla aj. Internetoví útočníci většinou tvrdí, že jsou zaměstnanci bank a jde jim pouze o to pomoci zlepšit zabezpečení počítače, telefonu či jiného zařízení nebo zajistit bezpečný převod finančních prostředků.

„O“ jako „odkazy“: Pakliže přijde zpráva s odkazem, který je potřeba otevřít, je též nutností zpozornět. Podvodníci odkaz zašlou jen z důvodu toho, že se snaží oběť nasměrovat na podvodnou stránku. Tam oběť donutí k tomu, aby např. zaplatila poplatek nebo zadala své heslo.

„R“ jako reputace: Pokud oběť obdrží zprávu od tzv. autoritativní instituce nebo osoby, je důležité zbystřit. Útočníci často zneužívají autoritu a reputaci např. policie, bank nebo dopravních podniků. Aby zpráva působila důvěryhodně vloží tam logo organizace, ze které „píší“. Logo si ale může kdokoliv stáhnout z internetu, stejně jako informaci o tom, kdo a na jaké pozici v dané organizaci pracuje.

Pokud komukoli z nás přijde podezřelá zpráva, je důležité si vše v klidu promyslet. Neklikat bezhlavě na odkazy ani nevykonávat žádné instrukce. Raději si ověřte pravost zprávy, kterou jste obdrželi. Dbejte na bezpečnost svých údajů a využívejte silná hesla.

Ověření zprávy, která může skrývat kybernetický útok, může být náročné, ale zde je několik základních tipů, které pomohou určit, zda je zpráva legitimní či nikoli:

1. Zkontrolujte odesílatele obdržené zprávy: Podívejte se na e-mailovou adresu odesílatele a ověřte, zda odpovídá organizaci nebo osobě, za kterou se vydává. Kyberútočníci často užívají emailové adresy, které napodobují legitimní zdroje.
2. Prozkoumejte obsah zprávy: Hledejte neobvyklé požadavky, naléhavé výzvy k akci či „podivný“ jazyk, to vše může pomoci rozpoznat pokus o phishing, zvláště u zpráv, které vyžadují osobní údaje.
3. Ověřte odkazy: Než kliknete na jakýkoli odkaz ve zprávě, najeďte na něj a podívejte se, kam vede. Pokud odkaz vypadá podezřele nebo vede na neznámou webovou stránku, v žádném případě na něj neklikejte.
4. Dávejte si pozor na přílohy: Buďte opatrní při otevírání příloh, zejména pokud pocházejí z neznámého nebo podezřelého zdroje. Škodlivé přílohy mohou obsahovat malware.
5. Používejte antivirový software: Ujistěte se, že máte v počítači nainstalovaný antivirový software a stále ho aktualizujte.
6. Kontaktujte odesílatele zprávy: Pokud si nejste jisti, zda je zpráva legitimní, kontaktujte přímo odesílatele a ověřte si informace. Použijte jiný způsob kontaktu než ten, který je uveden ve zprávě, abyste se ujistili, že se obracíte na tu správnou osobu či organizaci.

Zde je odkaz na výše uvedenou pomůcku: Pomůcka SENIOR (nukib.cz)

Zdroj: Středočeský kraj, AN