Jak jste se dostala k bezpečnostní problematice?

Již v mladém věku jsem se zajímala spíše o armádu, zbraně a bojové sporty než o panenky. Jsem individualista. Nikdy jsem ale nevyhledávala souboj jako takový, vždy jsem se spíš snažila konflikt odvrátit slovně. Dělám to pořád: komunikuji s lidmi.

Můj bývalý manžel pracoval jako novinář v zemích východního bloku, což znamenalo věčné stěhování. Většinu času jsem s dětmi trávila v cizině sama, takže jsem pro ně byla ta statečná a nebojácná. V té době vznikal můj nápad na protection service, na kurzy sebeobrany a celkově na bezpečnost. Žili jsme střídavě v zemích buď těsně po převratu nebo po válce. Pro matku 3 dětí byla bezpečnost na prvním místě. Hodně jsem se o bezpečnosti naučila i v mezinárodních školách které naše děti navštěvovaly. Za úplně nejlépe zabezpečené školy považuji školy, které spadají pod americkou vládu international school. Mají jeden z nejlépe vypracovaných postupů při teroristickém útoku, při útoku aktivního střelce… Děti jsou disciplinované, ví přesně, co mají dělat, a všichni zaměstnanci počínaje uklízečkou až po ředitele školy, mají přesně dané pokyny. Moje děti zažily několik lockdown alarmů na školách. Samozřejmě měly strach, ale naučily se to vnímat jako samozřejmost. Prostě jsou věci, které se dějí, a abych přežil, musím dodržovat pravidla. Toto je taky jeden z mých mnoha projektů tady v Čechách: bezpečnost na školách. Děti i učitelé jsou v budovách, které nejsou bezpečné, nejsou zabezpečené proti vniknutí nebezpečné osoby, nemají zabezpečené úkryty nebo žádné úkryty. Nechápu proč se koná osvěta o bezpečné škole, když ta samotná budova není bezpečná.

Neříkám, že se to bude dít pravidelně a v častých intervalech, ale stát se to může a nikdo na to není připraven. Co je velice smutné. Jsem ráda, že mám již dospělé děti dobře vycvičené.

Založila jste a vedete firmu Shtarkeyt. Co vše děláte a pro koho jsou vaše služby vhodné?

Moje firma Shtarkeyt je jako další dítě. Je to společnost, která bylo dlouho jenom v mém srdci, než se stala skutečností.  Do firmy jsem se snažila zahrnout opravdu všechny služby, které jsou v bezpečnostním oboru. Od detektivních služeb, osobních strážců až po speciální záchranné mise. Máme taky službu pro ochranu novinářů a speciálně vycvičené ženy jako osobní ochranu určenou pro ženy a děti na Blízkém východě.

Naše služby jsou pro každého. Každý někdy potřebujeme pomoc. Když vím, že moje cesta do ciziny není bezpečná, tak je logické si objednat služby osobní ochrany.  Dále dokážeme udělat na míru speciální výcvik pro osobní strážce, speciální jednotky, ale i pro civilisty.

V poslední době se jako trend pořádají kurzy coby zážitkové odpoledne. Dorazíte na střelnici, dostanete na výběr zbraně, vystřílíte pár zásobníků, uděláte si nádherné fotky na Instagram a jedete domů. Nevím, k čemu tyhle kurzy jsou, nemají žádný výukový smysl.  Fotku na Instagram si můžete udělat i při profesionálně vedeném kurzu a v mnohem lepší kvalitě. 

Jak byste se popsala? Máte například nějaké vlastnosti, které pro ženu nejsou typické, a které vám pomáhají se v oboru prosadit?

To je otázka spíš pro lidi, kteří mě znají. Můj dobrý přítel mi jednou řekl, že mám mužskou logiku. To je určitě dobrá věc pro práci v oboru bezpečnosti a není typická. Jinak mám typické ženské vlastnosti, dělám vícero věcí najednou, neustále se bojím o své děti, ráno uvažuji, co uvařit…

Co považujete za své největší životní vítězství?

Určitě rozvod. Pro mě to bylo opravdu vítězství, rozhodnout se a odejít. Samozřejmě děti a nejbližší rodina, ale tak to má každá matka.

Netajíte se tím, že jste židovka. Jak na tuto informaci lidé reagují?

Netajím se tím. U mě se to ani nedá utajit. Mám tetování na rukách v hebrejštině a na prstu levé ruky ještě Davidovu hvězdu.  V tomto oboru je ale tetování normální, vlastně kromě České republiky. Kdybyste viděla, jaké tetování mají žoldáci… A já vlastně ani nechápu, proč bych se měla tajit tím, že jsem židovka. Každý máme nějaké DNA po předcích, nevybrala jsem si ho, ale musím se naučit s tím žít. Když má někdo problém se mnou a nebudu mu sympatická, tak mu nebudu sympatická ani jako nežidovka. A lidi na mě reagují normálně, samozřejmě když jsem na Blízkém východě, tak neprovokuji a nemám na sobě tílko, ale košili nebo mikinu. Nikdy se nesnažím porušovat pravidla dané krajiny a naučila jsem to i své děti.

Měla jste někdy pocit, že musíte pracovat více nebo usilovněji, abyste došla uznání, a to jen proto, že jste žena?

Nikdy jsem neměla pocit, že jako žena mám těžší podmínky pro uznání. Nejsem feministka, nikdy jsem nebyla. Nemám problém požádat o pomoc, když ji potřebuji. Ale taky ráda pomohu, když mě někdo o pomoc požádá. Když něčemu nerozumím nebo nevím odpověď, tak to řeknu. Mám kolem sebe muže, opravdové muže, nesnažím se být jedna z nich. Jsem ráda ženou a ráda toho využívám.

Vaší vizí je vybudovat Self-defense academy pro muslimské ženy a dívky. O co tam přesně půjde?

Mojí vizí je vybudovat akademii pro všechny ženy. Sama jsem během manželství byla psychicky týraná manželem, naštěstí jsem našla odvahu odejít a ukončit to. Je mnoho žen, které to neumí a jsou v mnohem horším postavení, než jsem byla já.

Ohledně muslimských žen a dívek, tak to jsou ženy, o které se nikdo moc nezajímá. Pádem Afghánistánu se strhla šílená vlna pomoci bývalým tlumočníkům pro spojenecké armády NATO. Chápu to a jsem za tuto pomoc ráda. Sama jsem organizovala pár záchranných akcí, ale ne všichni můžou odejít z krajiny, a ne každý odejít chce. Pro tyto lidi, a hlavně pro ženy není žádná pomoc. Proto jsem se začala zajímat o problém sexuálního obtěžovaní a fyzického násilí na ženách na Blízkém východě.

Také máte v plánu zaměřit se na armádní veterány. Co s nimi chystáte?

Váleční veteráni jsou ve většině vyspělých zemích uctívaní jako hrdinové. V České republice jim nikdo nevěnuje pozornost. Jsou to vojáci s výcvikem, prošli si misemi, takže jsou profesionálové. Ráda bych s nimi spolupracovala. Ale je to moje další vize, která je na samém začátku. Když si uvědomíte, že Armáda ČR prodává armádní psy z K9 za poplatek 500 Kč, jak se asi chová k armádním veteránům?

 Jak ze svého pohledu vidíte bezpečnostní situaci v ČR? Co je zde největší problém?

Ten klid v lidech. Vidím, jak si říkají: „Nám se nic nestane, žijeme v zemi, kde je mír.“  Lidi nemají základní výcvik na přežití v přírodě, základy používaní zbraní, podání první pomoci. Nechápu, proč se zrušila na školách branná výchova.

Nejméně jednou za rok formou cvičného požárního poplachu se prověřuje účinnost opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích. Proč nemáme i cvičení proti aktivnímu střelci, proti teroristickému útoku? Pak je tady velký problém v bezpečnosti na školách, v nemocnicích. Lidé budou více agresivní, budou mít existenční problémy. Tady se nebavíme o teroristech z ISIS, ale o našich spoluobčanech, kteří jsou schopni ublížit stejně rychle a tvrdě.

Co byste poradila ženám, které se chtějí prosadit v mužském světě? 

Nevzdávejte se.  Neměňte se.  Zůstaňte, jaké jste. Zůstaňte ženami.

Stay safe!

Děkuji za rozhovor! Andrea Novotná