Každý válečný konflikt sebou nese hromadu lží a polopravd, dnes to nazýváme hoaxy a dezinformace. Právě probíhající válka na Ukrajině není výjimkou.

Falešná tvrzení se objevovaly z ukrajinské i ruské strany dokonce před začátkem invaze 24. února letošního roku. Státní autority i individuální uživatelé sociálních sítí šíří zavádějící informace.

Expert na kybernetickou bezpečnost Jiří Giptner z bezpečnostní agentury Dignitary Service považuje šíření dezinformací za poměrně přirozený jev: „Značná část populace sbírá informace na sociálních sítích, vlastně ani nemá objektivní alternativu. Má potřebu vyjadřovat se ke všemu, na vše mít vlastní názor. Bez ohledu na to, že o tématu vůbec nic neví. Tím víc, pokud na válku na Ukrajině můžeme svést své osobní, rodinné či pracovní problémy a neúspěchy,“ vysvětlil Giptner.

„Sociální síť tvoří a formují do značné části její uživatelé. Ti nepotřebují žádná osvědčení o vzdělání či o svéprávnosti. Z pohledu šíření dezinformací neznám bezpečnou sociální síť,“ nastínil expert. Zároveň si myslí, že není od věci občas zveřejnit záběry raněných osob či záznamy z boje. „Samozřejmě s ohledem na důstojnost obětí,“ upozornil Giptner.

Zavádějící videa

Už po několika hodinách od únorové invaze se na internetu rozšířila zavádějící videa nesouvisejících explozí, které shlédly tisíce lidí. Množství uživatelů sdílelo videa z Číny nebo Libanonu, které popisovali jako „ruské bomby zasahující ukrajinská velitelství“. Klipy se okamžitě rozšířily po Facebooku, Twitteru či TikToku.

„Není prostor a čas ověřovat každou informaci. Vlastně si myslím, že o celé řadě věcí se rozhodujeme pocitově, pod vlivem okolí, výchovy, vzdělávacího procesu, který jsme absolvovali,“ chápe expert Giptner. Doplnil, že to, co dnes považujeme za dezinformaci, může být zítra oficiální stanovisko instituce, státu či mezinárodní organizace. „Slepá víra v osvícené kazatele v tomto případě neplatí,“ řekl.

Duch Kyjeva

V tu samou chvíli další uživatelé sociálních sítí sdíleli příběhy o obrovské ukrajinské odvaze. Nejznámějším dílem je takzvaný Duch Kyjeva. Na videu vystupuje letecké eso, které jako osamělý vlk sestřelilo šest ruských letadel během několika málo hodin po invazi. Zastaralé video ze hry viděly miliony lidí.

„Kontrolujte zdroje informací, než je rozšíříte. Hrdina Ukrajiny Štěpán Tarabalka není ‚Duchem Kyjeva‘ a opravdu nezasáhl 40 letadel,“ žádalo Velitelství leteckých ozbrojených sil Ukrajiny na svém Facebooku v dubnu. Služba letectva pro vztahy s veřejností také dodala, že Štěpán Tarabalka byl letec, který zemřel při leteckém boji 13. března 2022.

Popírání válečných zločinů a války samotné

Proruští uživatelé sociálních sítí často opakují výroky Kremlu o „speciální vojenské operaci, denacifikaci a demilitarizaci“. Někteří dokonce zacházejí až k označení Ukrajiny jako neonacistického státu. Mnoho z nich bagatelizuje obvinění o ruských válečných zločinech, nebo dokonce o válce samotné. Tu označují za hoax.

Jedno ze široce sdílených videí ukazovalo reportéra stojícího před řadami těl zabalených do igelitových pytlů, z nichž se jedno pohybovalo. Záběry neukazovaly oběti války z Ukrajiny, ale únorový protest proti změnám klimatu ve Vídni, tři týdny před invazí.

O nějaký čas později virální video příprav figuranta jakožto oběti masakru v Buči rozbouřilo internet znovu. „Video bylo natočeno poblíž Petrohradu, nikoliv ukrajinskou armádou. Informace, které dostávají Rusové, jsou jednostranné a nemají co dočinění s realitou,“ přiznala náměstkyně ředitele televize Russia24.

Falešná videa s projevy Zelenského

Volodymyr Zelenskyj za celou válku neopustil Ukrajinu. Ani přes nabídky, které chodily například ze strany speciálních sil USA a Velké Británie, odmítl odejít ve chvíli, kdy na Kyjev létaly rakety. Někteří z uživatelů upozorňovali na zelené plátno nebo filmové studio. Tím se snažili naznačit, že je v exilu, nikoliv v Kyjevě.

Během dlouhých měsíců války se Zelenskyj stal několikrát terčem ruských dezinformátorů. V březnu vzniklo tzv. deepfake video za užití umělé inteligence, kde ukrajinský prezident nabádá občany a vojáky ke složení zbraní a kapitulaci. Takovému videu se nevyhnul ani ruský prezident Vladimir Putin. V něm pro změnu nabádal ruské vojáky k návratu domů, dokud jsou živí.

Někteří dezinformátoři zašli u Zelenského tak daleko, že sdíleli video, kde ukrajinský prezident užívá kokain přímo během videokonference. Originální záběry z jeho Instagramu však ukázaly stůl, na kterém měl kokain být, jako prázdný.

Podobná dezinformace se vyskytla už v roce 2019. Ukrajinský prezident se tehdy svěřil se svou závislostí na kávě, nicméně díky špatnému překladu v rozhovoru zazněla slova o jeho závislosti na drogách. Ruská média od začátku války označují ukrajinské lídry jako závislé na drogách a neonacisty.

Polsko a Finsko ve válce?

Uživatelé sociálních sítí v průběhu invaze varovali před aktivitou polské a finské armády s tím, že z jejich strany hrozí zapojení do války. Zdánlivě usvědčující videa byla úplně vytržená z kontextu a ani jedna ze zemí se do války fyzicky nezapojila. Polsko je od začátku války „pouze“ hlavní iniciátor zpřísnění sankcí a poskytování vojenské pomoci Ukrajině. Nikdy neplánovalo vyslat profesionální armádu do bojů proti ruským okupantům.

Další z uživatelů poukazovali na tanky pohybující se z centrálního do východního Finska směrem k ruským hranicím. Video bylo hojně sledováno. „Tato tvrzení nejsou pravdivá. Vybavení se naopak od hranic s Ruskem vzdaluje,“ bránilo se finské ministerstvo obrany. Podle něj se finské tanky pohybovaly v rámci dvoutýdenního cvičení, které každoročně probíhá na západě země. Konkrétně šlo o zhruba 150 obrněných vozidel a 300 jiných vojenských vozidel.

Strategická komunikace versus propaganda

Jak to už u každé války bývá, obě strany chtějí zvítězit a obě strany dehumanizují protivníka. Součástí válečné strategie je i změna slovníku. A tak se stává, že zatímco „my vedeme strategickou komunikaci, nepřítel používá propagandu.“

Každý z nás, kdo sleduje a hodnotí třeba právě probíhající válku kousek od našich hranic, by si tak měl na začátek pravdivě odpovědět na otázku, zda k informacím přistupuje objektivně, s vědomím účelovosti obou stran konfliktu. Není to právě snadné. Pokud ale sledujeme více zdrojů, dokážeme z toho snáz vybrat pravdivé informace, než když sledujeme pouze jeden „důvěryhodný“ zdroj.

Zdroj: eurozprávy.cz, ČTK, AN