Big Tech – zástupci technologických gigantů, kteří mají možnost rozhodovat. Mají možnost měnit pravidla, mají možnost ovlivnit Vás – svět, ve kterém žijete. Sociální sítě jako Facebook, Twitter nebo platformy společností Google, Apple a Amazon ovlivňují zcela reálně to, jaké informace se mohou šířit…zkrátka rozhodují.

Je proto na místě zvažování antimonopolních reforem v prospěch národní bezpečnosti – aktuální téma nejen pro USA, kde Kongres zřejmě brzy podpoří inovaci nových konkurentů, kteří kladou americké hodnoty na první místo. Mnohé z uvažovaných legislativních reforem byly navíc navrženy speciálně tak, aby zmírnily jakékoli obavy o národní bezpečnost a zároveň byly použitelné k boji proti hrozbám pro kybernetickou bezpečnost a soukromí dat ze strany protivníků jako je Čína a Rusko.

Autoři Michael Ellis a Kara Frederick na portálu The Heritage Foundation publikovali rozsáhlý a zajímavý článek, který se zajímá o toto téma.

Důležité body pro začátek:

• Velké technologické společnosti vybudovaly své monopoly částečně díky závislosti na Číně a spolupráci s Čínskou komunistickou stranou.
• Big Tech v současnosti argumentuje tím, že antimonopolní reformy, které se zaměřují na jejich zneužití moci, ohrožují americkou národní bezpečnost.
• Politici by tomuto tvrzení neměli naletět; konkurence, nikoli velké technologické monopoly, vytvoří inovace, které Amerika potřebuje.

Kongres brzy zváží dvě významné reformy, které mohou narušit velké technologické společnosti, jejichž totalitní chování ohrožuje svobodu projevu a otevřený online diskurz. Začátkem tohoto roku vydal soudní výbor Senátu zprávu American Innovation and Choice Online Act, která by zakazovala velkým technologickým společnostem zvýhodňovat své vlastní produkty na platformách, které provozují, a stanovila zákon o otevřených trzích aplikací, což by otevřelo obchody s mobilními aplikacemi Apple a Google konkurenci vývojářů softwaru třetích stran. Oba návrhy zákonů získaly podporu a Bidenova administrativa oznámila svou podporu také. To vede k možnosti, že se jeden nebo oba návrhy mohou stát zákonem.

Společnosti Big Tech v reakci na to zahájily lobbistickou kampaň. Jedním z cílů této kampaně je přesunout legislativní debatu od podstaty antimonopolních reforem do nových oblastí, včetně tvrzení, že antimonopolní reforma poškodí americkou národní bezpečnost. Prostřednictvím otevřených dopisů a projevů desítky bývalých amerických představitelů národní bezpečnosti tvrdily, že jakékoli antimonopolní reformy poškodí Spojené státy v jejich strategické soutěži s Čínou. Tvrdí, že antimonopolní reformy zabrání americkým společnostem sloužit jako „národní šampióni“, což povede k dominanci čínských technologických gigantů. Konkrétněji – že zákony o antimonopolní reformě, které jsou nyní zvažovány, otevřou dveře kyberbezpečnostním hrozbám a dezinformacím od zlovolných zahraničních aktérů.

Bližší pohled podle autorů odhalí dvě věci:

• Tyto argumenty jsou pokusy odvrátit pozornost od tzv. protisoutěžního chování velkých technologických společností a
• mezi podstatou navrhovaných antimonopolních reforem a údajnými obavami o národní bezpečnost jejich oponentů existuje jen malá souvislost.

Tyto argumenty o národní bezpečnosti nejsou podle Michaela Ellise a Kary Frederick na místě. Americké velké technologické společnosti nejsou a nikdy nebudou ekvivalenty čínských technologických „národních šampiónů“, jako jsou Alibaba a Tencent. Právě naopak: někteří giganti ze Silicon Valley, jako je Apple, vybudovali svou pozici na trhu prostřednictvím partnerství s Čínskou komunistickou stranou, které je pro ně téměř nemožné ukončit. Díky své závislosti na čínské výrobě, a v mnoha případech na čínském spotřebitelském trhu, se společnosti Big Tech podrobily nátlaku čínské vlády, včetně požadavků, aby sdílely technologie a osobní údaje svých uživatelů s ČKS. Je také nepravděpodobné, že tyto velké technologické společnosti budou řídit budoucí inovaci.

Navíc mnoho zvažovaných reforem – včetně AICOA a zákona o otevřených trzích aplikací – má jen málo společného s argumenty vznesenými bývalými představiteli národní bezpečnosti.

Velké technologické monopoly poškozují americkou konkurenceschopnost vůči Číně

Čínské společnosti jako Alibaba, Baidu, Tencent a Huawei přebírají pokyny od ČKS při provádění svých obchodních operací a získávají od ČKS výhody, které zahrnují dotace a levný kapitál. Na oplátku čínské společnosti provádějí ekonomickou špionážní kampaň, aby si zajistily konkurenční výhody a koordinovaly své investice do klíčových technologií.

Ve volnější ekonomice a za současných postupů správy a řízení společností vláda Spojených států neuplatňuje podobný stupeň kontroly nad velkými americkými technologickými společnostmi. Bez ohledu na jejich velikost tyto společnosti nehrají roli podobnou roli čínských technologických šampionů ve strategické soutěži mezi Spojenými státy a Čínou.

Naopak, mnoho amerických společností Big Tech se považuje primárně za globální korporace, které jsou vázány na volební obvod mimo Spojené státy a oddávají se jeho růstu. V roce 2021 pocházela více než polovina příjmů mateřské společnosti Google, Alphabet, ze zemí mimo Spojené státy a od července 2022 tvořil Google většinu celosvětového trhu vyhledávačů – ovládal téměř 94 procent trhu v Indii, 89 procent v Brazílii a více než 80 procent provozu z počítačového vyhledávání v Hongkongu, Itálii a Španělsku.

Dominantní podíl společností Big Tech na globálním trhu vytváří pro Spojené státy mnoho ekonomických výhod, ale také vede k pobídkám k získání přízně u amerických protivníků a získání přístupu na jejich spotřebitelské trhy. Nikde není tato pobídka silnější než ve vztahu k Číně a jejím 1,4 miliardám spotřebitelů.

Aby upevnily a udržely tento globální dosah, společnosti často dodržují místní zákony zemí a přitom selektivně plní požadavky vlády USA související s národní bezpečností. Velké technologické společnosti zároveň aktivně přispívají k cílům národní bezpečnosti nepřátelských zemí, jako je Čína, prostřednictvím společných iniciativ technologického rozvoje, které jsou cenou ČKS za výrobu v Číně a těšící se z přístupu na čínský spotřebitelský trh.

Noví účastníci, nikoli velké technologické monopoly, budou produkovat inovace, které Amerika potřebuje, aby zůstala konkurenceschopná. Tento fenomén není nový. Již v roce 1962 ekonom Kenneth Arrow vysvětlil, že motivace stávající společnosti k inovaci je menší, protože jakákoli inovace by nahradila stávající prodeje.

V podobném duchu není zaručeno, že rozpočet velkých společností na výzkum a vývoj povede k inovaci, a i kdyby ano, inovace se pravděpodobně bude týkat oblastí komerčního zájmu společnosti, ne nutně oblastem důležitých pro národní bezpečnost.

Dokonce i v oblastech, jako je umělá inteligence, kde může být výzkum společnosti Google užitečný pro národní bezpečnost, jsou noví účastníci trhu jako Anduril, Shield AI, SpaceX, Palantir, Rebellion Defense a další skutečnými inovátory národní bezpečnosti. Od autonomních systémů přes robotiku až po celodoménové systémy velení a řízení, tyto start-upy spojují dynamiku s výslovnou touhou vyřešit problémy americké národní bezpečnosti.

Naproti tomu firmy Big Tech se snaží upevnit své monopoly tím, že staví vysoké překážky vstupu na trh, zapojují se do nekontrolovatelných sebepreferencí a jiných protikonkurenčních praktik a kupují a zabíjejí inovativní mladé společnosti. Podobně velkým technologickým společnostem není cizí praxe „zabijáckých akvizic“ nebo vykupování inovativních mladých podniků jen proto, aby je zabily, aby v budoucnu nemohly soutěžit s nabyvatelem.

Amerika nemůže počítat s tím, že Big Tech pomůže v boji proti Číně, když se Big Tech spojí s Čínou. Navzdory hrozbě národní bezpečnosti ze strany komunistické Číny byly některé společnosti ze Silicon Valley vybudovány prostřednictvím partnerství s ČKS, která je nyní pro ně obtížné opustit.

Co by měl Kongres a administrativa dělat?

Jak bylo uvedeno, existuje několik legislativních a regulačních opatření, která mohou být přijata v boji proti čínským a ruským hrozbám pro kybernetickou bezpečnost a soukromí dat v USA.

Kongres by měl podle autorů článku konkrétně:

• Reformovat a modernizovat americké antimonopolní zákony založené na principech hospodářské soutěže a nikoli na falešných argumentech pro národní bezpečnost.
• Rozšířit zákazy investic do čínských vojenských společností a společností souvisejících se sledováním tak, aby zahrnovaly odchozí investice a partnerství.
• Zavést požadavky na transparentnost pro americké společnosti, které působí v Číně.
• Zakázat společné podniky a partnerství v oblasti výzkumu a vývoje s čínskými státními subjekty.

Celé znění článku najdete zde.

Zdroj: heritage.org; JM