Česká republika začne 1. července 2022 předsedat Radě EU. To představuje výzvu i pro oblast bezpečnosti. Především v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se dá předpokládat, že téma bezpečnosti, ať už vnitřní nebo vnější, bude velmi významné. Je to znát i na programu, který vláda ČR schválila.

Zásadním tématem českého předsednictví v Radě EU budou dopady válečného konfliktu na Ukrajině a s tím související spolupráce se zeměmi v evropském sousedství. V oblasti vnitřních věcí se Česká republika zaměří na posílení vnitřní bezpečnosti, klíčovým tématem je zefektivnění boje proti sexuálnímu zneužívání dětí. Zásadní oblastí bude i další posílení bezpečnosti vnějších hranic, reforma schengenu či budoucí podoba azylové a migrační politiky.

„Předsednictví je jedinečnou příležitostí, jak se chopit agendy, na které nám záleží. Účinný postup proti sexuálnímu zneužívání dětí je jednou z nich. V tomto případě se budeme snažit dosáhnout co největšího pokroku v projednávání legislativního návrhu Evropské komise,“ říká ministr vnitra Vít Rakušan. Chystané nařízení nastaví jednotná pravidla pro poskytovatele online služeb, budou mít například povinnosti týkající se odhalování, oznamování, odstraňování nebo blokování obsahu. Vznikne také nové centrum EU proti pohlavnímu zneužívání dětí.

Klíčovou oblastí bude rovněž posílení bezpečnosti vnějších hranic a reforma schengenu. Česko se zaměří například na zprovoznění nové generace Schengenského informačního systému, v návaznosti na francouzské předsednictví bude pokračovat práce Schengenské rady. Nevyhnutelným tématem budou samozřejmě dopady válečného konfliktu na Ukrajině. „A to jak z hlediska širších dopadů na bezpečnost, tak z pohledu migrační politiky. Čeká nás diskuse o možném vývoji včetně debaty o případné další pomoci postiženým státům a připravenosti EU na následující výzvy,“ dodává Vít Rakušan.

První příležitost ke společné debatě bude již 11. července 2022, kdy v Praze proběhne neformální setkání unijních ministrů vnitra. Ve zvláštním bloku by se jej měli zúčastnit i ministři vnitra Moldavska a Ukrajiny.

Zdroj: Ministerstvo vnitra, AN