Vysoká škola CEVRO a její Transatlantické centrum (PCTR) patří k předním „hubům“ v ČR,

které přispívají k formulování nejen českých bezpečnostních strategií. I proto se 22. listopadu 2023 na její půdě uskutečnila debata Nová éra kolektivní obrany NATO za účasti předsedy vojenského výboru NATO Admirála Roberta Bauera a náčelníka Generálního štábu Armády ČR generála Karla Řehky, kterou moderoval národní bezpečnostní poradce a člen rady PCTR Tomáš Pojar.

Generál Bauer na úvod svého projevu ocenil postoj České republiky vůči ruské agresi na Ukrajině, ať už ve vojenské, nebo humanitární oblasti včetně otevřené náruče statisícům ukrajinských uprchlíků. Zmínil také doposud nejsilnější postoj naší země od chvíle, co jsme před dvaceti lety vstoupili do NATO.

Šéf vojenského výboru NATO připomněl zprávu GLOBSEC Trends 2023 podle které je Česká republika jedním ze států střední a východní Evropy, kde většina společnosti podporuje členství v NATO a demokratické zřízení země: „Dali jste jasně najevo, že boj Ukrajinců proti ruskému agresorovi je i naším bojem, a pokud Putin zvítězí, prohrajeme všichni. A žádám vás, abyste v této podpoře pokračovali.“

Za úspěch označil Bauer přítomnost České republiky v Inovačním fondu NATO, prvním technologickém startupovém ekosystému pro obranu a bezpečnost, který do svých členů bude investovat jednu miliardu eur. Bauer připomněl, že sílu NATO tvoří její státy, a pokud se nedodržuje článek 3 Washingtonské smlouvy (rozvíjení vlastní i kolektivní schopnosti odolat ozbrojenému útoku), nelze pak garantovat článek 5 (útok na jednoho člena je útokem proti všem).

Obrana není jen otázkou armády, ale celé společnosti  

Podle Bauera je nyní zásadní být připraven bránit se na klíčových místech aliance, což vyžaduje zvyšování kapacit obranného sektoru, růst investic a naplňování závazků od každého jednotlivého člena aliance. Naše připravenost není jen otázkou ozbrojených sil, ale i připravenosti celé společnosti (jak ukázala válka na Ukrajině) tak, aby NATO bylo schopné chránit před jakýmikoli hrozbami miliardu obyvatel, které do jeho deštníku spadají: „NATO je nejúspěšnější obrannou aliancí, ne kvůli svým vysokým vojenským schopnostem, ale kvůli bezpečnosti a míru, které světu přinesla. A to je také jasný vzkaz NATO pro potencionální agresory: „Jsme jednotní, jsme odhodlaní, protože společně jsme silnější!“

Šéf české armády generál Řehka připomněl, že máme velké štěstí být součástí NATO. Samotný vstup do aliance pak považuje za jedno z nejlepších rozhodnutí učiněných po sametové revoluci. V České republice ale podle něj panuje jeden mýtus: „Vždy říkáme, když se něco stane, NATO nám pomůže. Ale my jsme součástí NATO a úplně stejně to platí i pro ostatní členy aliance.“

A proto se musí Česká republika plnohodnotně věnovat tomu, aby se její obranné kapacity postupně zvyšovaly.

Jaká poučení má pro NATO ruská agrese na Ukrajině?

Podle Bauera nás samotné překvapilo, když vypukla válka na Ukrajině, jak moc je NATO jednotné, zvláště pak ve srovnání s rokem 2014, když Rusko anektovalo Krym: „Tehdy někteří říkali, že když ruské jednotky nejsou označené, tak to přece nemusí být ruské jednotky! Reakce NATO v únoru loňského roku už byla jasná a rychlá. Negativem pak je, jak dlouho trvá našim společnostem připravit se na to, co je nezbytné udělat. Stále existuje mnoho lidí, kteří si myslí, že válka je daleko a nás se netýká, ale to je zásadní omyl! Záměr Ruska je jasný: návrat k hranicím z roku 1997. Rusové chtějí nárazníková pásma kolem Ruska, nejde jen o Ukrajinu, chtějí mnohem víc a my bychom měli být velmi pozorní: pokud chceme mír, musíme se připravovat na válku! “

Řehka ocenil i reakci české společnosti: „Nikdy jsem nebyl tak hrdý na to, že jsem Čech, jako když jsem viděl reakci svého lidu a vlády.“ Zmínil ale rozčarování nad panickou reakcí části společnosti nad jeho výroky o mobilizaci a nutnosti zapojení celé společnosti v případě hrozícího konfliktu, což ale vychází z české legislativy.

Neochota západního vojensko-průmyslového komplexu

Bezpečnostní poradce Pojar ocenil český obranný průmysl pro jeho flexibilitu a rychlou reakci na konflikt, ale společně s Baurem zkritizovali velké mezinárodní obchodní a zbrojařské společnosti za jejich neochotu a pomalý přístup při schvalování a navyšování produkce nejen pro potřeby Ukrajiny, ale i jednotlivých členských států. Bauer zmínil, že Rusko má nyní válečnou ekonomiku, což znamená, že pro svůj úspěch na Ukrajině musí dávat všechno: „Investice do obrany je strategickou investicí a musíme se v tomto smyslu už konečně probudit, protože technologická převaha nad Ruskem nemusí stačit zvyšující se ruské vojenské produkci.“

Dalším důležitým trendem, který vidíme v rusko-ukrajinské válce, je úroveň výcviku a velení, kterou mají Ukrajinci díky západnímu výcviku: poddůstojník řekne Ukrajincům, co je důležité a čeho musí v této válce dosáhnout. Což je přesně to, co Rusové nemají.

Zásadní lekcí z konfliktu je pak vstup dronů a umělé inteligence do války. V neposlední řadě jde podle Bauera o data management. Každý velitel potřebuje neustále aktualizovat svá data, což znamená, že z milionů dat mu musíme předat jen ta, která v danou chvíli potřebuje: „Například stíhací letouny F-35, které se chystá Česká republika koupit, nejsou jen stíhacími letouny, ale datovým centrem s 20 terabajty dat. Správa dat je klíčovým bodem v dnešní válce.“

Kam směřuje NATO v horizontu deseti let?

Obrana je podle Bauera hlavním tématem společnosti, protože během války potřebuje každá země dostatek pracovních sil, a armáda v tom není výjimkou. Armáda není jen o vybavení a technologii, ale hlavně o počtu lidí, které si dokáže zajistit. Každý člen NATO tak musí zvážit řešení, jak toho v případě krize dosáhnout, zda brannou povinností, mobilizací, či nějakou formou záložních jednotek, nebo kombinací všeho. „Je nutné, aby se všechny státy NATO probudily, protože reagovat na to až v době války může být velmi bolestivé a pomalé. Výhodou Ukrajiny bylo, že měla již před válkou velké množství rezervistů.“

Logistika, logistika, logistika

Na Západě jsme od dob angažmá v Afghánistánů logistiku outsourcovali, což fungovalo dobře. Ale pro takový konflikt jako vidíme na Ukrajině, to není přenositelné. Naše logistické kapacity tak dnes musíme znovu vybudovat.

Spolupráce EU a NATO

Bauer je toho názoru, že spolupráce EU a NATO funguje dobře: „EU je o penězích, sankcích a ekonomice. EU je zodpovědná za průmysl, který má extrémně velkou roli pro posílení NATO. A NATO je zodpovědné za otázky obrany a bezpečnosti. Ale vážným problémem je nedostatek investic do obranného sektoru: „Bohužel jen málo institucí je připraveno investovat do obranného průmyslu. Dalším vážným problémem jsou legislativy, které nastavily dřívější vlády a které znemožňují rychlé jednání.“

Jak skončí válka na Ukrajině?

Bauer je přesvědčen, že ten, kdo dokáže válku prodloužit a vytrvat, vyhraje. A proto Ukrajina potřebuje další zbraně a střelivo, aby v tomto běhu na dlouhou trať vydržela. Ukrajina ví, že se nesmí zastavit, protože v takovém případě ztratí svou zemi. A to si nemůže ani nechce dovolit.

Zdroj: www.cevroarena.cz, AN