Security Guide oslovil historicky druhou českou generálku, profesorku Zuzanu Kročovou. Podělila se o zkušenosti z armádního a vědeckého prostředí. Proč si nevšímá rozdílů mezi muži a ženami? A jak si vede česká armáda v oblasti výzkumu biologických zbraní? I o tom je tento rozhovor…

brig. gen. prof. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D. se narodila 9.9.1960 v Novém Městě na Moravě. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu dnešní Masarykovy univerzity, obor fyzikální chemie. V roce 1993 nastoupila na Vojenskou lékařskou akademii, která se v roce 2004 transformovala na Fakultu vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Od roku 2014 zastává pozici vedoucí Katedry molekulární patologie a biologie.

V roce 2006 vstoupila do profesionální armády. 29. července 2020 byla jmenována prezidentem republiky Milošem Zemanem do funkce rektorky-velitelky Univerzity obrany na funkční období od 1. srpna 2020 do 31. července 2024. 8. května 2021 jím byla jmenována do hodnosti brigádní generálky.

Vystudovala jste Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, poté jste pracovala na Vojenské lékařské akademii, nynější Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Co vás lákalo na biologii a armádě?

Na Přírodovědecké fakultě jsem začala studovat chemii, ale v prvním roce studia jsem přestoupila na obor fyzikální chemie, který mě více přitahoval a ve kterém jsem mohla lépe uplatnit svoje schopnosti. Po studiu jsem několik let pracovala v laboratoři Plemenářského podniku a v roce 1993 jsem nastoupila jako vědecký pracovník na Vojenskou lékařskou akademii v Hradci Králové. Na specializovaném pracovišti v Těchoníně jsem se jako fyzikální chemik zabývala měřením bioaerosolů. Po absolvování postgraduálního studia na Ústavu imunologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se moje vědecká dráha začala orientovat směrem k infekční biologii. Přestup z místa civilního pracovníka na vojenskou pozici z reorganizačních důvodů krátce po transformování lékařské akademie na Fakultu vojenského zdravotnictví Univerzity obrany byl pro mě velkou výzvou. Přestup do armády spojený s vykonáním základního vojenského výcviku jsem zvládla velmi dobře, i když už mi dávno nebylo dvacet let, jak tomu bývá u uchazečů, kteří vstupují do armády.  Jako vojákyně jsem začala pracovat na vedoucích pozicích, především na pozici vedoucí katedry molekulární patologie a biologie.

 Vaší specializací je molekulární patologie a biologie. Můžete čtenářům-laikům vysvětlit obsah tohoto oboru? Na čem konkrétně jste vědecky pracovala?

Molekulární patologie a biologie na naší katedře je zaměřena na studium vysoce nebezpečných bakteriálních agens a toxinů, potencionálně zneužitelných pro bioterorismus. Ve své vědecké práci jsem se zabývala projekty založenými na detekci, identifikaci a dekontaminaci těchto biologických agens. V realizovaných projektech základního výzkumu jsem studovala časnou imunitní odpověď organismus po infekci intrabuněčnými bakteriemi. Jako expert na ochranu a boj proti biologickým agens jsem pracovala v několika odborných panelech NATO pro oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení.

 V roce 2020 jste se stala první rektorkou Univerzity obrany. Kolik jste měla soupeřů? Jaké byly vaše první kroky ve funkci?

Ve volbě na nového rektora univerzity byli čtyři kandidáti. Skutečnost, že jsem byla zvolena v prvním kole pro mě byla potěšující a současně velkým závazkem nejen těm, kteří mi odevzdali hlas, ale všem příslušníkům školy. Mým hlavním cílem bylo změnit vnitřní atmosféru na univerzitě. Naplnění tohoto cíle je pro mě nejdůležitějším úkolem a od prvních dnů ve funkci uskutečňujeme s mými spolupracovníky řadu kroků, které postupně vytvoří lepší pracovní podmínky pro práci učitelů, vědeckých pracovníků, studentů i administrativních pracovníků. Řada přijatých opatření již zlepšila situaci uvnitř školy. Usilovně pracujeme na lepším nastavení vnějších pravidel fungování univerzity. Jsme státní vojenskou školou, na kterou se vztahují zákony a předpisy týkající se resortu ministerstva obrany a současně zákon o vysokých školách. Tyto dvě skutečnosti je někdy velmi obtížné skloubit. Hledáme právní cesty k zabezpečení hlavního poslání UO – kvalitně vzdělávat naše studenty dle požadavků Armády ČR a současně být lídry v obranném výzkumu, na národní úrovni a ve vybraných oblastech i té mezinárodní. Už se podařilo udělat velký kus práce, ale ten mnohem větší je ještě před námi. V našem funkčním období se jistě nepodaří vše dokončit, ale chtěla bych opatření vedoucí správným směrem alespoň nastartovat.

Setkala jste se někdy s pochybnostmi ohledně svých schopností proto, že jste žena?

Nesetkala. Upřímně řečeno, těmto názorům ani nevěnuji pozornost. Myslím, že není nutné dělat rozdíly mezi muži a ženami.  Přála bych si, aby se po skončení mého funkčního období vzpomínalo především na pozitivní změny, které jsem uskutečnila nebo vytvořila podmínky pro jejich další rozvoj. To se týká jak oblasti kultury vnitřního prostředí, stabilizování či akreditace nových studijních programů, rozvoje vědecko-výzkumné činnosti či mezinárodních vztahů, ale i posílení hrdosti všech příslušníků školy a jejich absolventů na jejich alma mater.

 Generálkou Vás jmenoval prezident Miloš Zeman v květnu tohoto roku. Po Lence Šmerdové jste tak druhou brigádní generálkou české armády. Jak hodnotíte počet žen v armádě a způsob, jakým se k nim přistupuje?

Když jsem kandidovala na rektorku univerzity, nebylo mým cílem získat hodnost generálky. Ta je spjatá s pozicí rektora Univerzity obrany. Nicméně jmenování generálkou byla pro mě velká čest a vlastní akt převzetí generálské hodnosti na Pražském hradě z rukou pana prezidenta byl pro mě velmi významný okamžik. Již při mém vstupu do armády jsem si slíbila, že pokud se stanu profesionálním vojákem, chci se aktivně podílet na zvyšování schopností Ozbrojených sil České republiky.

Počet žen v ozbrojených silách České republiky je skoro 13% , což ji řadí nad průměr států NATO. Tento poměr se bude postupně zvyšovat právě vyšším podílem absolventek Univerzity obrany, který v posledních letech činí přes dvacet procent absolventů. Nabízíme stejné možnosti vzdělání a následného uplatnění ve vojenské kariéře. A skutečnost, že česká armáda má již dvě generálky, může pozitivně přispět při rozhodování žen, jestli do armády vstoupit.

 Co si myslíte o kvótách pro ženy?

Přes řadu objektivních překážek se otevírají stále větší možnosti kariéry žen v armádě. Vedle dvou generálek již dnes mnoho žen – vojákyň zastává významné a odpovědné funkce v armádě. Nemyslím si, že kvóty pro ženy vyřeší případné problémy. Je třeba postupně pracovat na vytváření skutečných podmínek a předpokladů, aby ženy mohly skloubit rodinné závazky s vojenskou kariérou.

 Teď otázka k vašemu vědnímu oboru: Co mezinárodní bezpečnost a biologické zbraně? Je důvod se obávat, že některé země je vyvíjejí a mohou použít?

Přestože se mezinárodní bezpečnostní prostředí v posledních letech zhoršuje, je důležité připomenout, že Armáda České republiky je v rámci NATO připravena a specializována na oblast ochrany proti zbraním hromadného ničení, která zahrnuje i ochranu proti případnému nebezpečí biologických zbraní. V naší vědecké práci se této oblasti na univerzitě věnujeme velmi podrobně a máme již řadu zajímavých výsledků v oblasti detekce a dekontaminace biologických agens, které byly zavedeny do praxe útvarů Armády ČR.

 Co byste poradila ženám, které chtějí uspět v oborech, kde dominují muži?

Vojenské povolání dávno není výlučná doména mužské části populace. Počet žen v Armádě ČR se postupně zvyšuje především v kategorii důstojnického sboru, pro který Univerzita obrany vzdělává a připravuje své absolventy. Ženy projevují přirozeně zájem o studium lékařských specializací, manažerských odborností, ale zvyšuje se zájem žen o studium i velitelských a technických specializací, zejm. v oblasti kybernetické bezpečnosti a elektrotechniky. Máme tedy studentky průřezově ve většině studijních programů. Nastavený systém individuální podpory během studia a týmový přístup vytváří všechny předpoklady pro to, aby naše studentky zvládly i obtížnějších části studia a výcviku. Z vlastní zkušenosti musím říct, že dívky a ženy jsou schopné být na úrovni velení rovnoprávnými partnery mužů.