Váš tým musí věřit, že za ním stojíte.

SecurityGuideBezpečnost pro širokou veřejnost, Rozhovory

Mgr. Bc. Kamila Muziková Vávrová, LL.M.

Další zajímavou ženou z bezpečnosti je Kamila Muziková Vávrová. Majitelka firmy INPOS se zaměřuje mimo jiné na ochranu měkkých cílů a zajišťuje bezpečnost na stadionech. Pro Security Guide se podělila o pracovní zkušenosti a přidala pár perliček z dětství s otcem kriminalistou…

 Váš tatínek byl kriminalista a vyšetřoval orlické vraždy. Jak se jeho profese promítala do rodinného života?

Myslím, že profese každého rodiče se svým způsobem promítne do rodinného života. Já vždy říkám, že jiné holčičky poslouchaly pohádky o Popelce, Šípkové Růžence, kdežto já od táty poslouchala vyprávění o dětech, kterým někdo ublížil, protože nešly osvětlenou ulicí, nedávaly pozor, kam a s kým jdou, s kým si povídají… Mluvili jsme spolu velmi často, vždy mi tím něco předával a já z jeho vyprávění a rad čerpám dodnes.

Ptáte se ale konkrétně na orlické vraždy? Ano, devadesátky, a jak já říkám „období divokého západu“ se výrazně promítalo do našeho rodinného života. Ono ani nebylo možné, aby to tak nebylo. Nyní se všude mluví o policistech, kteří tyto kauzy řešili, ale i rodiny těchto policistů si zažily své. Pamatuji si fyzickou i psychickou únavu táty. Když jedete na takový případ, tak to zkrátka nejde přerušit, máte toho plnou hlavu. Nemůžete v 16 h přijít a říct „padla a zase zítra ráno nástup.“

Konkrétně u Orlíku si pamatuji, že první sud byl vytažen přesně na narozeniny sestry dne 14.7.1995. Tátu jsme pak neviděli skoro tři měsíce. Neříkám, že se neobjevil, ale myšlenky a soustředění zůstalo v práci. Převlékl se, pozdravil nás a šel zpět do práce. I toto patří k práci policisty a rodina to musí akceptovat. Pamatuji si sestry památnou větu „tati, sundej ten kabát, je z něj cítit mrtvola.“

Nyní všude běží seriály právě z této doby a přiznám se, že se mi opět vybavují všechny ty kauzy jako orlické vraždy, akce u Holubů, Jonák, hotel Košík, Torges, Běla, Roubal… Byla to opravdu doba plná brutálních činů, všichni měli pocit, že svoboda nemá absolutně žádné hranice, že vlastně každý může vše. Padla železná opona, otevřely se hranice v podstatě všemu a všem, byla obrovská amnestie. Rozpadl se Sovětský svaz a mafie z jednotlivých států si hledaly svá místa. To vše se promítalo do bezpečnostní situace v České republice. Já jsem v té době nastoupila do služebního poměru, šla jako kdysi táta k policii, tak nějak jsem k tomu byla vedena vlastně celý život. Velmi často jsme si potom o této době s tátou povídali. Byly to velmi zajímavé a dlouhé rozhovory. Často na ně vzpomínám.

Jakými pracovními pozicemi jste prošla Vy? Co Vám to dalo?

Po střední škole jsem začínala u police na „kriminálce“ na druhém oddělení – auta a byty. Prošla jsem i několika speciálními týmy, procházela se pěšky Prahou, od „Scherwoodu“, přes Václavák až do Skořepky, kontrolovali jsme „dámy provozující nejstarší řemeslo“. Tehdy jsme byli tým a přidalo se vždy i nejvyšší vedení policie Prahy. Dále Česká národní banka a kontrola platnosti a pravosti eurošeků, Komerční banka – kontrola podkladů pro hypotéky.

Nyní pracuji již téměř dvacet let v rodinné firmě zaměřené na bezpečnost, kde je mou specializací fotbal, bezpečnostní audity, ochrana měkkých cílů a řízení týmu detektivů.  V tátových šlépějích jsem šla i do České komory detektivních služeb, kde jsem jako viceprezidentka v roce 2020 svou činnost ukončila a nyní již cca 8 rokem pokračuji jako viceprezidentka Českého klubu bezpečnostních služeb, kde jsem založila detektivní sekci. V roce 2015 se v ČR konalo historicky první Mistrovství Evropy do 21 let, kde jsem jako bezpečnostní manažer měla na starost stadion na Letné. Již druhým rokem jsem technickým delegátem LFA – Ligové fotbalové asociace. Vystudovala jsem i dvě vysoké školy zaměřené právě na bezpečnost: Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně – bezpečnostní technologie systémy a management, fakulta aplikované informatiky, a dále CEVRO – bezpečnostní studia a ochrana informací. Zkrátka celou svou studijní a pracovní kariéru se zabývám a pohybuji pouze a jenom v oblasti bezpečnosti. Vlastně i studium bylo vždy spojeno s bezpečností.

Jak byste se popsala? Máte třeba vlastnosti, které pro ženu nejsou zcela typické, a které vám pomáhají se v oboru prosadit?

Inpos securityZa sebe bych řekla, že mám úplně standardní vlastnosti. Kladné i spousty záporných, ale pravdou je, že jsem člověk, který velmi výrazně a do hloubky sleduje své okolí a prostor, kde se pohybuje, a to platí zejména v pracovním procesu. Velmi si všímám lidí kolem sebe a chci toho o nich opravdu hodně vědět. Nyní si uvědomuji, že většina lidí v mém okolí se mi svěřuje, a i člověk, kterého leckdy vidím poprvé, mi o sobě řekne mnohdy až příliš. Nemívám problém se o lidech dozvědět i velmi intimní věci. Vnímám a poslouchám okolí, klienty a kolegy i protistrany… Jsem zvyklá naslouchat a vyhodnocovat, ale naučila jsem se v krizové situaci rozhodnout a věřit svým lidem. Pro mě osobně asi dvě nejdůležitější vlastnosti jsou empatie a pokora.

Založila jste úspěšnou bezpečnostní firmu, kde se mimo jiné věnujete ochraně měkkých cílů. Vaší specializací jsou fotbaloví chuligáni. Proč právě tato subkultura? To jste si vybrali nebo to vyplynulo?

Firmu založil můj tatínek, já jsem s ním od začátku pracovala a učila se tak od toho nejlepšího. V roce 2012 tatínek zemřel. Já se musela společně se sestrou Petrou ze dne na den definitivně postavit na vlastní nohy a bojovat, abychom firmu udržely. Postavit se před zaměstnance, klienty a všechny, se kterými naše firma spolupracovala, a říct, že to dokážeme. Nebylo to lehké, ale nyní můžu hrdě říct, že jsme to dokázaly a poděkovat všem našim zaměstnancům a kolegům, že bojovali s námi.

Máte pravdu, jako firma se mimo jiné specializujeme na fotbal – divácké násilí. Naše firma zajišťuje bezpečnostní a pořadatelskou službu. Vlastně již téměř 20 let na fotbalové Spartě, kde nás na 3 roky nahradila jiná bezpečnostní firma, a kam jsme se v roce 2021 vrátili. Zde zajišťujeme všechny domácí zápasy A týmu i B týmu, a na vybrané zápasy vyrážíme s týmem České republice i do zahraničí. Dále v rámci fotbalu zajišťujeme FK Jablonec a vybrané zápasy České fotbalové reprezentace.

Mezi naše další činnosti patří například specializované detektivní služby, zejména v oblasti obchodního zpravodajství, prověřování firem a osob, a to včetně zahraničních. Dále se specializujeme na ochranu měkkých cílů a bezpečnostní audity, kde spolupracujeme s kolegou doc. Ing. Martinem Hrinkem, Ph.D., MBA, LL.M. bezpečnostním konzultantem, expertem na měkké cíle a bývalým ředitelem služby pořádkové policie Policejního prezidia ČR.

Mezi naše další významné činnosti patří i bezpečnostní konference, cvičení a školení. Jako první bezpečnostní firma jsme zpracovali v roce 2020 instruktážní video, určené ke školení zaměstnanců Fakultní nemocnice Ostrava, jak se chovat v případě útoku ozbrojeného střelce. To je ta nemocnice, kde 10. prosince 2019 střílel masový vrah a zabil 8 lidí včetně sebe.

V posledních letech se jeden z našich týmů profesionálů specializuje na kompletní bezpečnostní audity budov, prostranství i sportovních, společenských a kulturních akcí.

Co byste poradila laikovi, který se o fotbal nezajímá, ale narazí (např ve vlaku nebo na ulici) na agresivní partu hlučných chuligánů? Jak se má člověk chovat, aby nepřišel k úhoně?

Myslím, že pokud člověk potká agresivní a hlučnou partu je vždy lepší se tomuto místu vyhnout a nemusí jít vůbec o chuligány. Nicméně pokud se ptáte konkrétně na fotbalové chuligány, je opravdu lepší jít zkrátka jinou cestou a je celkem jedno, zda jedou na zápas, nebo ze zápasu. Vždy jsou tu emoce, oni mají svou skupinu a nechtějí nikoho cizího mezi sebou. Věřte, že vetřelce poznají.

Jak říkám, vnímejte své okolí, kam a s kým jdete, a možná Vám to jednou pomůže předejít nebezpečné situaci. Nebezpečným situacím je vždy lepší předcházet, než je potom řešit.

Inpos security

Zažila jste situaci, která pro vás byla v souvislosti s vaší prací opravdu nebezpečná?

Pár situací jsem zažila, a to především v rámci fotbalu, kdy zkrátka situace vyplyne a vy musíte řešit krizovou situaci přímo uprostřed dění.

Zažila jsem i situaci, kdy jsem s rodinou potkala „chuligánku“ v běžném životě.  Protože mě už poznají, dali najevo, že tam jsou. Celou rodinu obestoupili, proběhlo pár narážek a všichni se rozešli. Nejsou to příjemné situace, a to hlavně pro rodinné příslušníky. Je důležité zachovat hlavně klidnou hlavu a rozvahu. Na pár momentů si vzpomenu i jako „polda“ a hlavně, jak už jsme psali v úvodu „v devadesátkách“ jsme jako rodina byli párkrát nuceni odjet mimo Prahu, ale to už je opravdu velmi dávno…

Co musí vaši zaměstnanci zvládnout, abyste je přijali? Jak s nimi pracujete, jak jsou školeni?

Předně záleží, na jakou pozici. Něco jiného potřebuje detektiv, něco jiného strážný, osobní ochranka, pořadatel či securitka na akci nebo fotbale. Všichni mají standardní školení v rámci BOZP a požární ochrany. Všechny následně sleduji, řeším složení týmů. Je třeba, aby tým pracoval jako celek. Záleží na dalším zaměření daného týmu a dle toho i zaměřujeme školení a případná cvičení. Například u fotbalu a střežení objektů je velmi důležitá místní znalost. Konkrétně na fotbalovém stadionu děláme pravidelně i cvičení společně s Policií ČR, zdravotníky i hasiči, a také školení, kde jsou řešeny všechny novinky a změny. Dále je nesmírně důležitá asertivita.

Jak Vy osobně se udržujete v kondici? Máte nějaké rituály?

Jeden vlastně ano, chodím každé ráno běhat. Baví mě sport jako lyže, kolo, turistika. Myslím, že sport celkově udržuje každého v kondici. Já musím kromě fyzické kondice přidat i, jak se říká, „hlavu,“ a proto musím stále sledovat aktuality v našem oboru.

Práce mě opravdu baví, a to je nejdůležitější – že je člověk v pohodě a nemusí se do toho nutit. U nás ve firmě je to někdy vyčerpávající, téměř každý víkend je totiž fotbal, a to znamená práci.

Zažila jste někdy sexuální obtěžování nebo nevhodné poznámky? Co si myslíte o hnutích typu MeToo?

Sexuální obtěžování jsem nikdy nezažila, ale nevhodné poznámky v podstatě téměř každý den. Když o tom teď přemýšlím, tak mám jeden pro mě úsměvný zážitek, ale opravdu si umím představit, že řešit podobné skutečnosti je velmi nepříjemné a leckdy složité.

Když jsem nastoupila k policii, v průběhu prvních měsíců jsme s kolegy šli ze čtení svodky. Šli jsme ze schodů a postupně se ztráceli do svých kanceláří. Můj přímý šéf oddělení mě plácl přes zadek. Moje reakce byla automatická, a vzhledem k tomu, že jsem byla o cca dva schody výše, tak facka opravdu sedla. Pro nás dva to skončilo, a já se přiznám, že jsem pak měl absolutní klid. I ostatní kolegové měli jasno, vše běželo normálně. Ale pouze do té doby, než si mě zavolal náš pan ředitel a oznámil mi trest, neboť jsem dala pár facek nadřízenému. Trest byl 15 na 3. Kdo sloužil, tak ví, že je to 15 % z platu na 3 měsíce. Zpětně toto rozhodnutí beru za špatné, ale tenkrát jsem to neřešila, a myslím, že to ani nešlo. Dnes vím, že bych se zachovala stejně, ale taky trochu dodnes cítím křivdu, neboť s kolegou jsme to vyřešili na schodech, ale ředitelovo rozhodnutí… No, ať si to přebere každý sám.

Co byste poradila ženám, které se chtějí prosadit v mužském světě?

Já jsem se do mužského světa necpala, nějak to vyplynulo, a dodnes bych byla raději, kdyby firmu řídil táta, ale osud chtěl jinak. Pravda je, že začátky nebyly jednoduché. Mockrát se mi stalo, že jsem byla testována, zda vím a znám, co muži v našem oboru, ale nyní už tento problém nemám.

Je třeba nečekat, že jako žena máte nějaké úlevy a potom to jde. Je třeba znát svou práci a být plnohodnotným partnerem. Určitě si myslím, že jsou činnosti, kam ženy nepatří, stejně tak jako jsou činnosti, kam zase nepatří muži. Tady u nás ve firmě je to například moment zákroku. Tam zkrátka ženy nepatří. Vždy všem říkám: „Pokud vidíte, že se k něčemu takovému schyluje, ženský pryč.“ V ten moment můžou ženy oslabit celý tým, protože chlap se většinou ohlíží a ženu v týmu chrání.

Zákroky a všechny jiné situace vždy předem kompletně probereme a řekneme si, kdy do něčeho takého už jít, a kdy absolutně vůbec.

Je třeba stát pevně na svých nohách a zachovat si pokoru a jistotu. Váš tým musí věřit, že stojíte za ním a vy musíte věřit svému týmu.

Mgr. Bc. Kamila Muziková Vávrová, LL.M.

Vystudovala Bezpečnostní technologie, systémy a management na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Master of Laws – ochrana informací na CEVRO Institutu a Bezpečnostní studia tamtéž.

Je majitelkou a jednatelkou INPOS, spol. s.r.o. a Para Security s.r.o.

Bývalá kriminalistka PČR, viceprezidentka ČKBS – Český klub bezpečnostních služeb.

Bezpečnostní a krizový manažer EURO 21, technický delegát LFA, bezpečnostní a krizový manažer na fotbalových utkáních a eventech, specialista bezpečnostních auditů, specialistka na měkké cíle.

Děkuji moc za rozhovor, Andrea Novotná