Invakuace je rychlý a bezpečný přesun osob z místa, které je ohroženo mimořádnou událostí, dovnitř objektu, který je v danou situaci bezpečný.

Při evakuaci dochází k přesunu zevnitř ven, ale při invakuaci dochází k přesunu zvenku dovnitř nebo zevnitř do jiného bezpečného prostoru uvnitř. Jaké jsou zásady a postupy invakuace a jak zpracovat invakuační plán včetně identifikace rizik, zajištění bezpečných prostor a dalších souvisejících opatření?

Co je invakuace?

Invakuace je opakem evakuace, tedy inverzí evakuace. To znamená, že pokud venku nebo v jiné části budovy hrozí nebezpečí, dojde k přemístění osob do jiného bezpečného místa uvnitř objektu. Invakuace může být vyžadována v případě, že hrozí např.:

• živelní katastrofa (povodeň, tornádo, zemětřesení aj.);
• ohrožení životního prostředí (únik chemikálií, jaderná katastrofa aj.);
• bezpečnostní incident (ozbrojená loupež, terorismus, útok aktivního střelce nebo nebezpečného zvířete aj.).

Pojem invakuace vznikl po útocích 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku. V českém legislativním řádu není invakuace nijak zakotvena, avšak je obecně doporučována při jakémkoliv nebezpečí, které hrozí mimo budovy či objekty. Nejčastěji se postupy invakuace nacvičují za účasti IZS ve školství jako prevence pro případ mimořádných událostí.

V některých případech může při invakuaci dojít také k uzamčení objektu (lockdown). To je vyžadováno zejména v případech, kdy hrozí vnitřní nebo vnější nebezpečí, např. útok aktivního střelce nebo útok nebezpečného zvířete. V takovém případě je bezpečnější zůstat uvnitř až do doby, než bezpečnostní složky nerozhodnou jinak.

Zásady a postupy při invakuaci

Pokud dostanete varování o invakuaci, měli byste postupovat podle následujícího scénáře:

1. Zůstaňte v klidu, najděte nejbližší budovu a jděte dovnitř.
2. Pohybujte se pomalu.Okamžitě se kryjte a zůstaňte bezpečně daleko od oken a dveří, které by měly zůstat zavřené a zamčené.
3. Je-li v budově více invakuovaných osob, někteří by měli monitorovat hlavní dveře, aby umožnili vstup případným dalším známým osobám.
4. Pokud máte k dispozici elektronické spojení s okolím, např. mobilní telefon, nalaďte si zprávy a sledujte, jak se situace vyvíjí.
5. Pokud víte o dalších osobách, které mohou být poblíž, informujte je prostřednictvím mobilního telefonua sdělte jim, kde je bezpečné místo a případně, jak se do něj dostat.
6. Zůstaňte v zabezpečené oblasti, dokud nedostanete další pokyny od bezpečnostní nebo záchranné složky – prvního zasahujícího, policisty, tísňových služeb apod.
7. Dodržujte pokyny záchranných složeka za žádných okolností se nesnažte incident řešit vlastní silou nebo ho dokonce eskalovat. Takové jednání by mohlo být fatální. Dovolit si ho může pouze osoba se speciálním výcvikem.

Ukrytí uvnitř objektu může být účinným způsobem, jak se chránit v některých nouzových situacích, ale měli byste tak učinit pouze v případě, že vám to nařídí člen ostrahy nebo záchranné služby nebo pokud obdržíte informaci či pokyn o invakuaci. Mohou nastat situace, kdy je lepší utéct (evakuovat se), případně se schovat, půjde-li to udělat bezpečně. 

Invakuační plán

Invakuační plán se zpracovává podobně, jako evakuační či požární evakuační plán. Není však definován žádným právním předpisem, takže není povinný. Jeho zpracováním však snížíte rizika spojená s nečekanými mimořádnými událostmi, jako jsou povodně, tornáda nebo dokonce terorismus.

Invakuace vyžaduje předběžné plánování, které pomůže:

• identifikovat rizika;
• identifikovat a zajistit bezpečné prostory;
• rozhodnout o vyhlášení invakuace;
• efektivně informovat ohrožené osoby;
• nastavit pokyny pro přesun do bezpečí;
• vyškolit potenciálně ohrožené osoby.

Invakuační plán je soubor opatření a pokynů, které určují, jakým způsobem postupovat v případě mimořádné události, při které je bezpečnější zůstat uvnitř objektu nebo budovy. Upravuje tedy způsob invakuace dovnitř objektu a případné zamčení a zabarikádování.

Identifikace a hodnocení rizik

Stejně jako ostatní havarijní plány je nutné i ten invakuační zpracovávat na základě předchozí analýzy, tedy identifikace a hodnocení potenciálních rizik. Provozovatel objektu by si tak měl vyhodnotit, zda existují bezpečnostní rizika, která by mohla vyžadovat invakuaci.

Odpovězte si na následující otázky:

• Existují bezpečnostní rizika, která mohou vyžadovat invakuaci?Pokud ano, jaká konkrétně? Nejčastějším a nejvíce ohroženým místem jsou školy a veřejně přístupné budovy.
• O jaký druh rizika se jedná?Např. psychosociální, které může zahrnovat násilí (útok teroristy nebo aktivního střelce), ale také biologický (útok nebezpečného zvířete), chemický (únik chemických látek), přírodní (zemětřesení, tornádo, záplavy).
• Jak závažná jsou tato rizika?Jsou přijatelná, vyžadují zvýšenou pozornost nebo je nutné riziko okamžitě odstranit?
• Jaká přijmete bezpečnostní opatření, která povedou ke snížení rizika a případných následků?Zajistíte bezpečný prostor pro případnou invakuaci a všechna souvisejí opatření, jako je školení zaměstnanců, výcvik vnitropodnikových bezpečnostních složek apod.?

Zajištění bezpečných prostor

Dojdete-li po identifikaci a vyhodnocení rizik k závěru, že existuje vysoké bezpečnostní riziko, pro jehož snížení je nutné použít invakuaci osob do bezpečného prostoru, vaším dalším úkolem bude takové místo zajistit a připravit ho na potenciální mimořádnou událost.

Bezpečné prostory by měly být v ideální případě:

• Prostory obklopené zděnými stěnami v plné výšce, např. vnitřní chodby, toalety nebo konferenční místnosti s dveřmi otevíratelnými dovnitř.
• Daleko od oken a vnějších zdí.
• Mimo oblasti mezi obvodem budovy a první řadou nosných sloupů(známé jako obvodový konstrukční arkýř).
• Daleko od schodišť nebo prostor s přístupem k výtahovým šachtám, které ústí v úrovni terénu do ulice. Pokud jsou jádra schodišť a výtahů zcela uzavřena, mohou vytvořit dobře chráněné prostory.
• V oblasti s dostatečným prostorempro obsazení dostatečného počtu osob.
• Mimo přízemí a první patro, je-li to možné.

Při výběru bezpečného prostoru lze využít také rady od statika se znalostí výbušných účinků. Myslete také na přívod vzduchu, potřebu sociálního zázemí, posezení, pitné vody, osvětlení a komunikace. Taková opatření mohou být nezbytná zejména pro přečkání osob po delší dobu – možná i několik hodin.

Související opatření

Zpracování invakuačního plánu zahrnuje celou řadu dalších souvisejících opatření, které je nutné nepodcenit a pracovat s nimi tak, aby se stali součástí celé infrastruktury havarijního plánování. Vaše další úkoly mohou zahrnovat např.:

• nastavení pokynů pro invakuaci
• školení a výcvik zaměstnanců
• bezpečnostní značení
• alarmy a kamerový systém
• osvětlení;
• úrovně podlah
• výtahy
• rozhodnutí o vyhlášení invakuace
• informování ohrožených osob

Je skvělé, když invakuační plán máte a víte, jak se v případě jeho uplatnění chovat. Ještě lepší však je, když ho nikdy v životě nebudete potřebovat.

Zdroj: bozp.cz, AN