Učitelské noviny uvádějí velký rozhovor o bezpečnosti škol s Liborem Sladkým, prezidentem Asociace bezpečná škola

SecurityGuideBezpečnost pro širokou veřejnost, Koktejl, Rozhovory

Učitelské noviny přináší v novém vydání velký rozhovor, který se věnuje bezpečnostním rizikům ve školách. Za článkem s názvem „Uteč, schovej se, bojuj, jen když musíš“ stojí Ing. Libor Sladký, prezident Asociace bezpečná škola. Ten uvádí, že v českých školách je často podceněná potřeba bezpečnost školského zařízení řešit, případně dochází k zanedbání bezpečnostních pravidel. Atmosféra bezpečnosti ve společnosti se podle jeho slov nezlepšuje, právě naopak. Školám podle něj hrozí nebezpečí většinou od (bývalých) žáků, učitelé se dostávají někdy do konfliktu s agresivními rodiči, zapomínat se nesmí ani na hrozbu vysloveně teroristického útoku.

Posláním Asociace bezpečná škola je pomoci k smysluplnému řešení bezpečnosti školských zařízení. Sjednocuje kompletní metodiku a přístup dle ČSN 73 4400 v rámci celé České republiky. Školská zařízení od ní mohou dostat odbornou pomoc a vedení, pokud mají zájem o spolupráci. Vznik asociace koresponduje s tragickou událostí ve škole ve Žďáru nad Sázavou, kde tehdy zaútočila psychicky nemocná žena a zabila jednoho z žáků. Prezidentem asociace je Ing. Libor Sladký, který se v novém čísle Učitelských novin rozpovídal o bezpečnostních rizicích v českých školách. Podle jeho slov se atmosféra bezpečnosti ve společnosti nezlepšuje, právě naopak.

I školy začínají chápat, že je nutné otázku bezpečnosti řešit, a hledají cesty.

Problém je, že za posledních třicet let se na velké části škol úplně rozpadla oblast bezpečnostních prvků. Školy se tzv. otevřely veřejnosti. Nejde jen o otevřenější komunikaci s rodiči a s okolní společností, ony se otevřely i fyzicky. Z řady škol se staly prostě ‚průchoďáky‘, kam si zajde, kdo chce, a je těžké rozpoznat, kdo tam v dané chvíli patří, a kdo ne,“ upozorňuje L. Sladký.

Sladký tvrdí, že některé školy neumí rodičům říct, že je pro ně škola otevřena pouze v rámci konzultačních hodin nebo po konkrétní domluvě s učitelem. Tato situace je podle něj způsobena mimo jiné i kombinací úbytku dětí a vzniku soukromých či krajských škol.

Rodiče leckdy považují za samozřejmé, že své dítě v průběhu celé první třídy budou doprovázet až do třídy, a školy jsou v tom leckde benevolentní. Kritika tohoto pohledu na věc není namířena proti rodičům, ani proti škole. Je to jen upozornění na to, že pokud by někdo plánoval útok na školu, vybere si takový objekt a takový čas, kdy je v budově zmatek, nepřehledno,“ vysvětluje prezident asociace.

Útoky na školy zatím nejsou v České republice časté, problémy se ale objevují čím dál tím blíž. Sladký jen namátkou uvádí řadu útoků ve školách ve Spojených státech, ve Francii, v Německu, vzpomíná i severoosetský Beslan z roku 2004 nebo letošní Perm nebo Kazaň v Rusku, před dvěma roky přišla zpráva i z Vrůtek na Slovensku. Kdy se podobná situace stane v České republice, samozřejmě nevíme, zdůrazňuje ale důležitost připravenosti kvůli efektivní reakci.

V této připravenosti máme totiž, podle Sladkého, rezervy.

Asociace se nezaměřuje primárně na oblast ochrany majetku, ale zejména na oblast ochrany lidí. „Neřešíme v prvním plánu ochranu školy v sobotu odpoledne, kdy v ní nikdo není a kdy ji nějací zloději vykradou. Naším hlavním cílem je nastavit systém tak, aby byla chráněna v době, kdy jsou v ní žáci, učitelé a další lidé,“ uvádí Sladký.

Asociace se proto snaží předávat „měkké dovednosti“ směřující k bezpečnosti škol a bezpečnosti ve škole a z velké části je poskytují školám zdarma díky projektům ministerstva vnitra.

Svou práci asociace staví na kontaktu s ministerstvem vnitra i proto, že s ministerstvem školství bohužel nenašla společnou řeč.

Podle mých zkušeností ministerstvo školství nebralo dlouho toto téma jako problém, který by mělo řešit. A situace se podle mých zkušeností za posledních pět šest let nezměnila,“ konstatuje Sladký. Na druhou stranu potvrzuje, že je to oblast, o kterou se z větší části stará zřizovatel, tedy obce a kraje, jež v oblasti řízení bezpečnosti spadají právě pod ministerstvo vnitra.

V článku dále zmiňuje např. limity technické ochrany (kamer a čipových karet) či reakci na konkrétní krizovou situaci.

Celý rozhovor najdete zde.

Zdroj: asociacebezpecnaskola.cz; JM