„Říci ne někomu, koho mám rád, může být daleko těžší než udeřit neznámého útočníka,“

říká Linda Štucbartová, certifikovaná lektorka techniky Empowerment Self Defense (ESD). V poutavém rozhovoru se dozvíte, v čem je tato sebeobranná technika unikátní, jakým způsobem ji mohou využít senioři i handicapovaní nebo jak ji začlenit do běžného života. A nejen to – víte třeba, co na nás mají rádi Izraelci? Čtěte dál…

Jak se úspěšná manažerka, mentorka a koučka dostane k tématu sebeobrany? 

S oblibou říkám, že tentokrát si téma našlo mě.  Dlouhodobě se věnuji podpoře žen a ženskému leadershipu.  Prostřednictvím bývalého izraelského velvyslance J.E. Daniela Merona jsem měla možnost osobně setkat se s Yudit Sidikman, která je jednou ze zakladatelek přístupu tzv. Empowerment Self Defense, do češtiny tento přístup překládám jako Sebeobrana pro všechny. Yudit Sidikman je považována za jednu z nejvlivnějších izraelských žen v oblasti sociálního podnikání a v Izraeli založila školu El Ha Lev (Ze srdce), která patří mezi instituce s nejpropracovanější metodikou vzdělávání pro ženy, pro děti či pro osoby LGBTQ+ na světě. No, a během pár minut mě svou vizí světa bez násilí nadchla.

Metoda Empowerment Self Defense pochází z Izraele, stejně jako bojové umění krav maga, které má v ČR docela zvučné jméno. V čem jsou tyto metody jiné? 

Zde je potřeba upřesnění.  Já jsem se seznámila s ESD skrz izraelské kontakty, ale metodika Empowerment Self Defense je rozšířená v mnoha zemích západní Evropy, USA, či v Kanadě. V Evropě se nyní hodně rozvíjí projekty v Albánii a v Rumunsku. Moje slovenská kolegyně Bianka Urbanovská se základy ESD naučila během studií na Kostarice.

Krav Maga má společné s ESD má některé rysy či postupy. Podobně jako Empowerment Self Defense pracuje s prevencí útoku, využitím slabých míst protivníka a silných částí našeho těla pro obranu či důrazem na strategii či taktiku. Tréninky krav maga zpravidla vyžadují dobrou fyzickou kondici, opakují se a nacvičují reálné situace, což může být pro mnohé zájemkyně či zájemce odrazující. Pro osoby, které si sami zažili násilí, pak mnohdy až traumatizující.

Přístup Empowerment Self Defense je více komplexní.  Daleko více akcentuje část prevence, posilování intuice, klade velký důraz na různé formy komunikace, stejně jako na důležitost sdílení, budování pevných vztahů či komunity.  Bojová, nebo spíše obranná část, tvoří pouze 1/3 celkové výuky.  Často učíme v civilním oblečení.  A nejde nám o přesné provedení technik, ale o to, aby každý si našel účinný způsob, jak se ubránit.  Nejde nám o přesné a technické provedení technik, ale o tom, aby každý našel v sobě chuť za sebe bojovat a způsob, jak to udělat.  Mnohem důležitější než vizuálně krásný úder, je jeho dynamika a nastavení mysli.

Yudit Sidikman s oblibou říká, že sebeobrana je pro každého, ať už má jakékoliv tělo (hříčka z angličtiny – for everybody and for every body).

A zatímco na kurzech Krav Maga se používají lapy a chrániče, u nás máme kromě lap i plastové žížaly, nafukovací balónky, fixy, papíry atd.  Říkám, že učím sebeobranu ty, kdo nechtějí nebo nemohou jít do tělocvičny.

Rovněž klademe velký důraz na proškolení pro práci s lidmi, kteří si nějakou traumatickou situací prošli.  Nácviky různých technik totiž mohou vyvolat vážné psychické potíže. I na tyto situace jsou instruktor či instruktorka ESD proškoleni.

V ČR jste průkopnicí této sebeobranné metody. Jaké ambice s projektem máte?

Ráda bych problematiku sebeobrany dostala mezi co nejširší veřejnost.  V zahraničí, například v Izraeli, v USA, v Kanadě je sebeobrana součástí výuky ve školách. V souvislosti s pandemií a nyní ekonomickou krizí vnímáme nárůst násilí, ať již ve veřejném prostoru nebo v domácnostech. Učíme se finanční gramotnosti, mediální gramotnosti, je na čase učit se efektivně bránit.  Je dokázáno, že sebeobrana v širším pojetí může být prevencí šikany na školách. Pokud umím komunikovat své potřeby a zároveň si dokážu ubránit své hranice, mohu předejít agresivnímu chování. Dostala jsem i podnět, aby sebeobrana byla zařazena do předmětu Člověk a jeho tělo v rámci prevence a péče o zdraví.

Již jsem zmínila, že sebeobrana pro všechny je uzpůsobená tak, aby byla doslova pro všechny.  Pracuji s lidmi se zdravotním postižením či se seniory. A v neposlední řadě mě oslovily i pacientské organizace, kterým se líbí můj důraz na komunikaci a převzetí zodpovědnosti za své zdraví.

Dostáváme se totiž k definici nebezpečí a násilí.  A to není jen fyzické, ale velmi často psychické.  Každý z nás se potřebuje umět za sebe postavit.  Někdy hrozí riziko na ulici, někdy hrozí, že mně finančně zneužijí různí šmejdi a někdy pasivita či nedostatečná asertivní komunikace může dokonce ohrozit zdraví.

Aktuálně mám poptávku na realizaci workshopů v dětských domovech.  Dokážete si představit, jakou změnu může dospívajícím dětem přinést, pokud dostanou návod, jak se chovat zodpovědně k vlastnímu tělu, vlastnímu zdraví a vlastní bezpečnosti celkově?  Zbývá už „jen“ vyřešit financování.

No a pro firmy je téma sebeobrany vhodné k zařazení do témat jako zdravý životní styl, prevence vyhoření, zdravé firemní prostředí či duševní odolnost.

Narážíte v rámci šíření ESD na nějaké problémy? Co by vám nejvíc pomohlo? 

Často narážím na to, že je tento přístup chápán právě jako jiná krav maga. Přitom jde o opravdu komplexní přístup k problematice osobní bezpečnosti a hranic.  Sebeobrana není jen o hmatech a chvatech či kopech, i když i toto k ní patří.

Dále mě mrzí, že Češky a Češi ještě stále nevěnují prevenci dostatečnou pozornost.  Přitom statistiky násilí jsou neúprosné – každá 3. žena, každé 5. dítě, každý 6. chlapec a každý 10. muž se v životě setká s násilím vůči své osobě.

Uvědomují si vůbec lidé, jak je trénink sebeobrany důležitý? Mnohdy na to totiž člověk přijde až poté, co ho někdo přepadne. Kdo se k vám na kurzy nejvíc hlásí? 

Už jsem zmínila nedostatečné ocenění prevence. Platí to celkově, ve zdravotnictví i v diplomacii.  Na kurzy se tudíž hlásí lidé, kteří už se s nějakou formou násilí setkali anebo se cítí ohroženi, protože patří ke skupině, u které je větší šance, že se stanou cílem agrese.  Všimněte si, že schválně nepoužívám slovo oběť, protože chceme ukázat, že ne každý, na koho je zaútočeno, se musí stát obětí.

Často říkám, že podpora žen závisí i na podpoře od mužů.  Jsem ráda, že otcové od rodin ke mně posílají manželky a dcery.  Moje 18letá dcera je také certifikovanou instruktorkou.  Sama předává zajímavé tipy a zkušenosti děvčatům, já se potom věnuji maminkám.

ESD se zaměřuje i na ne-fyzickou rovinu konfliktu. Lze tedy říct, že metodu lze užívat i v běžném životě, v práci, v konfliktu s partnerem apod., kde (pravděpodobně) nehrozí fyzické nebezpečí? 

Často se bojíme tzv. stranger danger – násilí od neznámých lidí.  Představujeme si nějakého úchyla, co vyskočí z křoví. Je to rozšířený mýtus.  V realitě se ukazuje, že více než 80% agrese pochází od lidí nám známých, často těch nejbližších. Na kurzech učíme nejen používat intuici, která při výběru potenciálního partnera napoví, ale i již zmíněné komunikační techniky.  Říci NE někomu, koho mám rád, na kom mi záleží, může být daleko těžší než udeřit hranou dlaně do obličeje neznámému útočníkovi.  Proto dáváme tolik důraz na říkání NE v různých formách a situacích.

Pak ještě existuje možnost deeskalace konfliktu.  Jak z vyostřené diskuze odejít – ať už doslova, či jak změnit téma rozhovoru či prostě nějak „nakoupit čas“.  V komunikačních dovednostech toto patří do vyjednávání, které jsem také dlouho vyučovala.  Nyní vidím přímou souvislost se sebeobranou. Účastnice a účastníci kurzů často zmiňují, že po absolvování workshopu mají zvýšené sebevědomí právě při řešení každodenních situací, např. nastavení hranic v rámci rodiny, vyjednávání o zvýšení platu či se nebojí jít do nových aktivit.

Dočetla jsem se, že metoda je vhodná i pro seniory a handicapované. Můžete uvést konkrétní způsob, jak se třeba vozíčkář nebo osmdesátiletá babička může ubránit agresorovi, který má výraznou fyzickou převahu? Upřímně, nedovedu si to totiž dost dobře představit… 

Tak zkusme nejdřív příklad vozíčkáře.  V zahraničí už existují specializované kurzy sebeobrany právě pro ně.  Záleží na typu postižení a každém jednotlivci.  Má dotyčný silné paže?  Pak může využít ruce k sebeobraně.  Pokud nám chce někdo ublížit, musí přijít blíže.  Takový úder již zmíněným hrotem dlaně do obličeje může nepříjemně překvapit.  Často dokonce od útoku odradit.  Víme, že útočníci si zpravidla vybírají snadný cíl. Nebo technika, které říkáme zobák, který vytvoříme z prstů a cílíme na citlivou oblast očí.  Co takhle najetí nástavcem na nohy do holení protivníka?  Pokud mám v pořádku jednu nohu, pak se nabízí např. kop do kolene.  Tipli byste, že za účelem vážného poranění kolene stačí vyvinout sílu necelých 7 kg? A samozřejmě důležité je použití hlasu v podobě hlasitého křiku NE za účelem vymezení se a přivolání pomoci.

Sebeobranu jsem učila nevidomého kamaráda, který si uvědomil, že jeho hůl může být prima zbraň.

U osmdesátileté babičky musíme dát větší důraz na prevenci.  Na to, aby se zaměřila na plánování cesty.  Může jí večer doprovodit přítelkyně? Je cestou, kterou chodí pravidelně, nějaký záchytný bod, kde může požádat případně o pomoc?  Jsou v ulici kamery? Může změnit rutinu a chodit nepravidelně? Je fit, má hůlku?  Tak ať se naučí opřít o stěnu a hůlku použít.  Známe to z příkladu Pelíšků.  A určitě si pusťte film Teroristka.  Za mne je to super film o sebeobraně a schopnosti se za sebe postavit.  Škoda toho názvu, sama bych film pojmenovala Sebevědomá občanka.

Ale nezůstávejme jen u fyzického nebezpečí.  Jak můžeme seniorce pomoci připravit se na různé telefonáty, kdy z ní cizí lidé budou chtít vymámit peníze pro vnoučata v nouzi?

Kde najdeme více informací, popř. seznam kurzů? 

Za účelem co největšího dopadu se soustředím na výuku celých skupin. Podzimní termíny otevřených kurzů v současné době domlouvám. A pracuji na knize, snad ji stihnu ještě do Vánoc.  Zároveň bych chtěla otevřít on-line kurzy.  Po covidovém roce, kdy jsem mnoho kurzů naplánovala a rušila, se snažím o inovativní přístupy k výuce.  A už se těším na aplikaci, kterou dokončují v Izraeli.  Bude to pomocník pro výuku sebeobrany po telefonu.

Kurzy ESD budou nově probíhat na klinice VO2MAX, kterou vlastní bývalá profesionální lyžařka Šárka Strachová.

Jste silná a ambiciózní žena. Studovala jste na prestižních univerzitách, máte zkušenosti z korporátů, akademického prostředí i diplomacie. Máte nějaký recept, jak jako žena uspět v prostředí, které je převážně mužské? 

Nevzdávat se.  Mít svou vizi a jít za ní.  A obklopit se těmi, kteří Vás podpoří, podporujícími muži i ženami.

Vaše náklonnost k Izraeli je zřejmá z Vašich aktivit. Mimo jiné působíte ve vedení Česko-izraelské smíšené obchodní komory, do Izraele jezdíte, máte tam přátele i obchodní partnery. V čem si může Česká republika vzít z této země příklad? 

Izrael může být pro Česko inspirací v mnoha oblastech.  V přístupu k diverzitě, ke kreativitě a či právě k přístupu k sebeobraně a zodpovědnosti za bezpečí.  Sama vedu sekci Věda, výzkum a inovace a těší mne narůstající spolupráce českých a izraelských firem, či množství studentů, kteří do Izraele vycestují a vrátí se zpět s cennými zkušenostmi.  A Izraelci stále zdůrazňují, že i oni se učí od nás.  Mají rádi náš přístup k plánování, líbí se jim klidnější životní styl či čistota veřejných prostranství.  Buďme i my hrdými Češkami a Čechy.  Žijeme v krásné a bezpečné zemi.  A ano, asi nás čekají i těžké časy, ale Izraelci jednoznačně chápou krizi jako příležitost.

Linda Štucbartová

Podnikatelka, manažerka, lektorka. Činorodá žena, která své okolí nadchne zápalem pro vše, co dělá.

Má rozsáhlé zkušenosti z prostředí korporací, ziskového a neziskového sektoru, akademické i veřejné sféry. Studovala mezinárodní vztahy v Praze, Oxfordu a Ženevě. Už v pětadvaceti letech vedla Diplomatickou akademii na Ministerstvu zahraničí. Více než 10 let působila na seniorních pozicích v IT, službách a výrobě, včetně působení ve ŠKODA AUTO.

Založila společnost Diversio s cílem posílit rozvoj talentovaných žen a propojit akademickou a obchodní spolupráci. Působí také jako mentorka v oblasti leadershipu, komunikace a vyjednávání. Je členkou Česko-izraelské smíšené obchodní komory, kde má v zodpovědnosti vědu, výzkum a inovace.

Za své aktivity byla nominována na Ženu roku, Živnostníka roku a její projekt ESD Czechia skončil v semifinále cen SDGs Asociace společenské zodpovědnosti v kategorii Rozvojová spolupráce, mír a partnerství.

Žije v Praze, je vdaná a má dvě děti. Její vášní je networking, baví ji jóga, cestování, poznávání nového a rozhovory se zajímavými lidmi.

Za Security Guide se ptala Andrea Novotná , foto: archiv Lindy Štucbartové