Policie ČR vydala bilanční tiskovou zprávu k vývoji registrované kriminality v roce 2021 na území České republiky. Ta uvádí, že kriminalita je z dlouhodobého pohledu na historicky nejnižší úrovni, svou roli v tomto srovnání ovšem hraje opatření proti pandemii covidu-19, optimalizace statistického vykazování nebo novelizace trestního zákoníku. Naopak v kategorii kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru zaznamenala Policie ČR nárůst, nejvíce trestných činů v této oblasti prověřovali policisté v Praze a v Jihomoravském kraji.

V roce 2021 bylo na území České republiky registrováno 153 233 trestných činů. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 12 292 skutků, což je v procentuálním vyjádření o 7,4 % méně. Celková objasněnost dosáhla úrovně 57,3 %, tedy vzrostla meziročně o 1 %.

Přestože registrovaná kriminalita poklesla, policisté zaznamenali nárůst škod způsobených trestnou činností. V souhrnné hodnotě se jedná o částku 21,3 mld. Kč (v roce 2020 to bylo 16,7 mld. Kč a v roce 2019 jen 12,8 mld. Kč).

Meziroční srovnávání absolutních čísel není bez dodatečného komentáře validní

Úvodem je třeba upozornit, že samotné meziroční srovnávání absolutních čísel není bez dodatečného komentáře validní. Důvodem je fakt, že došlo k výrazné optimalizaci statistického vykazování za účelem jeho přizpůsobení reálné struktuře registrované kriminality. Zároveň také v průběhu loňského roku platila na našem území různá omezení ve spojitosti s pandemií covid-19, která výrazně omezovala mobilitu osob, konání veřejných akcí, provozování podniků a zařízení, ve kterých pravidelně docházelo k větší kumulaci osob a tím i zvýšenému riziku výskytu trestné činnosti.

Hlavní důvody, proč je z dlouhodobého pohledu kriminalita na historicky nejnižší úrovni, jsou dle úsudku policistů následující:

• Opatření proti pandemii covidu-19 a s tím související snížení mobility osob a omezení veřejných či veřejnosti přístupných aktivit.
• Optimalizace statistického vykazování a s tím související pohyby v jednotlivých subkategoriích.
• Novelizace trestního zákoníku, kdy došlo ke změně dolní hranice výše škody při kvalifikaci trestného činu na 10 000 Kč (důležitý faktor při sledování víceletých trendů).
• Zefektivnění práce policistů a kriminalistů při objasňování trestné činnosti, důraz na viditelný výkon služby a zacílení na využívání dostupných nástrojů pro odhalování kriminality.

Registrovaná kriminalita 2021, trendy a vývoj

Pokles kriminality byl zaznamenán plošně ve všech krajích České republiky. Nejvyšší trestnou činnost policisté evidovali v Praze (35 136 skutků) a v Moravskoslezském kraji (17 865 skutků), ale i ve vyjmenovaných oblastech dochází k poklesu. Největší rozdíl v procentuálním vyjádření v porovnání s rokem 2020 policisté zaznamenali v Karlovarském kraji, ve kterém bylo zároveň spácháno nejméně trestných činů (v roce 2020 spácháno celkem 4 422 skutků, zatímco v roce 2021 došlo k poklesu na 3 754 skutků, jedná se o 15,1% pokles). Druhý největší rozdíl byl zaznamenán ve Zlínském kraji o -11,6 %. Za zmínku stojí i kraj Liberecký (-9,7 %) a kraj Vysočina (-9,5 %). Největší rozdíl v kvantitativním vyjádření je evidován v kraji hl. m. Praha (-2 923 skutků), Moravskoslezském (-1 770) a Jihomoravském kraji (-1 441).

Majetková kriminalita

Majetková kriminalita je se 77 562 skutky nejzastoupenější oblastí. Přesto také zaznamenala pokles o 4 554 skutků oproti roku 2020 (-5,5 %). Mezi roky 2021 a 2020 policisté zaznamenávají dle druhového členění trestné činnosti velmi významný nárůst u krádeží vloupáním, a to o 10 087 skutků (nárůst o 48,8 %). Ostatní majetková kriminalita vzrostla o 4 408 skutků (nárůst o 27,9 %). Naopak k výraznému meziročnímu poklesu došlo u krádeží prostých. Počet klesl o více než 19 049 (-41,7 %) registrovaných případů oproti roku 2020. Tuto změnu lze odůvodnit zejména skutečností, že od 1. ledna 2021 byla změněna skladba takticko-statistických klasifikací v oblasti majetkové trestné činnosti. Tyto výrazné výkyvy jsou však zapříčiněny úpravou vnitřního systému statistického vykazování trestné činnosti od 1. ledna 2021 a je proto důležité na majetkovou kriminalitu nahlížet z celkové perspektivy.

Násilná kriminalita

Násilná kriminalita poklesla o 2,4 % oproti roku 2020. V loňském roce policisté registrovali 11 958 skutků. Nejčastějšími trestnými činy v této oblasti byly úmyslné ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování, loupež a vydírání. Nárůst násilné kriminality byl zaznamenán na území Středočeského kraje (o 206 skutků více, tj. o 16,3 %), dále v Karlovarském kraji o 7,9 %, v Jihomoravském kraji o 3 %, v Pardubickém kraji o 3,8 % a ve Zlínském kraji o 3,2 %. V ostatních krajích je zaznamenán meziroční pokles, přičemž na území Ústeckého kraje došlo k poklesu o 11,7 % (o 158 skutků méně), Jihočeského kraje o 10,6 % a Královéhradeckého kraje o 9,7 %.

Kybernetická kriminalita a ostatní kriminalita páchaná v kyberprostoru

Celkově bylo za rok 2021 registrováno 9 518 skutků spadajících do kategorie kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru. Meziročně se jedná o 17,9% nárůst (1 445 skutků), z toho bylo objasněno 2356 skutků. Nejvíce trestných činů v této oblasti prověřovali, stejně jako v roce 2020, policisté z hlavního města Prahy a z Jihomoravského kraje.

Stále platí, že nejrozšířenější oblastí trestných činů v rámci ostatní kriminality páchané v kyberprostoru je majetková trestná činnost, nejčastěji různá jednání kvalifikovaná jako podvod (§ 209 trestního zákoníku). Dále byly ve větším množství páchány trestné činy pomocí internetu v oblasti poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací (§§ 230, 231 a 232), v oblasti mravnostních trestných činů, v oblasti neoprávněného držení platebního prostředku a konečně trestných činů v oblasti porušování autorského práva a porušování práv k autorské známce (§ 155).

U kybernetické kriminality dlouhodobě sledujeme růst počtu případů. Meziročně stoupl počet skutků  tzv. „hackingu“ o 45 %.  Je nutné podoktnout, že určitá část protiprávního jednání spočívá souběhově i v napadení emailových účtů, resp. jejich přístupových údajů, případně v napadení přístupových údajů sociálních sítí. Potvrzuje se předpokládaný trend, a to postupný přesun trestné činnosti jako takové do kyberprostoru.

U podvodných jednání (nejčetněji zastoupené trestné činy v oblasti kybernetické kriminality) je charakteristické, že již vyžadují vyšší míru technických znalostí, znalostí internetového provozu a služeb v něm poskytovaných. Jde především o mnohokrát se opakující vlny podvodných falešných mailových zpráv, případně zpráv v rámci jiných komunikačních kanálů, kterými se pachatelé snaží vylákat citlivé, osobní či jiné údaje od adresátů, nebo do cílových zařízení nainstalovat škodlivý software. Zde je nejčastěji problém v koncových uživatelích, kteří nerespektují základní bezpečností opatření v rámci elektronických komunikací a používají stejné přihlašovací údaje do různých služeb, bez ohledu na jejich možné zneužití. Pro tyto tzv. vlny je typické, že trvají velmi krátce, nejčastěji jen několik dnů a mají poměrně široký dosah. V současné době není možné předem blokovat podobné hromadné e-maily, neboť útočníci neustále mění technické prostředky pro odesílání závadových zpráv.

Záznam z brífinku náměstka policejního prezidenta pro SKPV plk. Mgr.Tomáše Kubíka naleznete zde.

Celou tiskovou zprávu, která obsahuje informace např. také o mravnostní nebo hospodářské kriminalitě, najdete zde.

Zdroj: TZ; JM