Poprvé od uvedení do funkce ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) navštívil ústřednu NATO v Bruselu. Při prvním osobním setkání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem potvrdil prioritu, kterou Aliance a transatlantické vztahy mají v politice nové české vlády. Během jednání se věnovali také situaci na hranicích Ukrajiny s Ruskem či přípravě příští Strategické koncepce NATO.

S generálním tajemníkem NATO jednal ministr Lipavský o současné pozici Česka v Alianci a jeho dalším směřování. „Pana Stoltenberga jsem ujistil o připravenosti naší země dostát spojeneckým závazkům, a to včetně alokace 2 % HDP na obranné výdaje do roku 2025,“ sdělil šéf české diplomacie. Zároveň zdůraznil význam jednotného postoje Aliance v kontextu hrozící ruské invaze na Ukrajinu. Informoval o českém rozhodnutí pomoci Ukrajině darem vojenské munice a také o záměru zvýšit český příspěvek k alianční obraně na východním křídle. „Shodli jsme se ohledně nepřijatelnosti ruských návrhů bezpečnostních záruk,“ uvedl ministr Lipavský. „Ukrajina má právo zvolit si své vlastní směřování,“ dodal.

V neposlední řadě podpořil ministr Lipavský přijetí ambiciózní Strategické koncepce na červnovém summitu NATO v Madridu. Českou prioritou je posílit zejména politickou dimenzi Aliance včetně jejího globálního záběru.

V rámci jeho cesty se šéf české diplomacie také setkal s komisařem EU pro řešení krizí Janezem Lenarčičem. Tomu představil priority pro předsednictví ČR v Radě EU v humanitární oblasti.

Jan Lipavský se narodil roku 1985 v Praze, kde vystudoval gymnázium. Následně absolvoval Mezinárodní teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií FSV UK, rok strávil také na Univerzitě v Kentu ve Velké Británii.

Před vstupem do politiky rozvíjel kariéru v soukromém sektoru v oblasti informačních technologií v bankovnictví, pracoval například pro McKinsey & Campana, Euro RSCG, ZOOT, Total Solutions a Moro Systems.

Ministrem zahraničních věcí České republiky byl jmenován 17. prosince 2021.

Čtyři roky působil ve Sněmovně jako místopředseda Zahraničního výboru a Výboru pro obranu. Stejně tak byl členem Stálé komise pro hybridní hrozby, Podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR či Podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Věnoval se především otázkám energetické a mezinárodní bezpečnosti či hybridním hrozbám.

Zdroj: Ministerstvo zahraničí České republiky. AN