Lex Ukrajina v praxi – jaké jsou povinnosti a práva zaměstnavatelů?

SecurityGuideAktuality, Koktejl

V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině došlo k Rozhodnutí Rady EU 2022/382 ze dne 4. března 2022, které stanovilo, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob a zavádí se jejich dočasná ochrana na celoevropské úrovni. Co to znamená pro trh práce? Zeptali jsme se advokátky Mgr. Petry Pavlištové z firmy GRANTEX, která se věnuje mimo jiné i pracovně-právní problematice.

„Vzhledem k válečné situaci bylo nejen potřeba vyřešit podmínky pobytu a zaměstnávání ukrajinských státních příslušníků, kteří přišli na území České republiky, ale i těch, kteří na území ČR již pobývali,“ popisuje situaci Pavlištová. „Každopádně, jejich krátkodobá (tzv. schengenská) víza byla neprodloužitelná z důvodu výše uvedeného rozhodnutí EU. Česká vnitrostátní právní úprava se ukázala jako nepružná a nevhodná pro vzniklou situaci. ČR tedy ve zrychleném procesu přijala několik nových právních předpisů k řešení tohoto problému.“

Lex Ukrajina

Jde o tzv. Lex Ukrajina. „Skládá se ze tří norem na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Jde o zákon upravující přidělování dočasné ochrany, právní status uprchlíků a přístup ke zdravotní péči, zákon o zaměstnávání, sociální zabezpečení, dětské skupiny a zákon o přístupu ke vzdělávání,“ upřesňuje dále advokátka.

Dne 21.3. 2022 byl vyhlášen i zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny,  vyvolaným invazí ruských vojsk, který upravuje opatřená v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení vztahující se na cizince, kterým byla v ČR poskytnuta dočasná ochrana.

„Více než 160 000 držitelů speciálních víz za účelem strpění pobytu na území ČR díky uvedenému zákonu automaticky přešlo do kategorie občanů s dočasnou ochranou,“ vysvětluje Petra Pavlištová. „Ti, kteří do 21.3. 2022 získali zvláštní vízum za účelem strpění pobytu na území ČR, nemusejí žádat o nový vízový štítek.“

Zákon Lex Ukrajina přiznal ukrajinským občanům právní status občanů třetích zemí s povoleným trvalým pobytem na území ČR. Všichni držitelé dočasné ochrany tak získali volný přístup na trh práce. „Tím pádem nemusejí žádat o povolení k zaměstnání, modrou kartu ani zaměstnaneckou kartu,“ upřesňuje advokátka. „Držitelé dočasné ochrany se mohou registrovat na Úřadu práce ČR jako zájemci či uchazeči o zaměstnání, mohou požádat o rekvalifikaci či využívat další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v souladu s platnými předpisy.“

Zaměstnavatel je potom povinen informovat Úřad práce ČR o nástupu zmíněných cizinců do zaměstnání a vést jejich evidenci v souladu se zákonem o zaměstnanosti.

A jak je to v případě, kdy zaměstnaný Ukrajinec obdrží povolávací rozkaz? „Dle doporučení MPSV je třeba postupovat dle paragrafu 199 zákoníku práce – jiná důležitá překážka na straně zaměstnance. Zaměstnanec má povinnost zaměstnavateli překážku prokázat předložením povolávacího rozkazu. Po dobu, kdy je cizinec v zahraničí pak nemusí platit odvody na veřejné zdravotní pojištění, obdobná je i situace u sociálního zabezpečení.

V případě, že cizinec neobdrží povolávací rozkaz, ale sám se rozhodne jít bojovat, může tak učinit po dohodě se zaměstnavatelem a čerpat neplacené volno, nebo musí ukončit pracovní poměr,“ uzavírá advokátka firmy GRANTEX, Mgr. Petra Pavlištová.

Zdroj: Grantex s.r.o., zpracovala Andrea Novotná