Co Rusko tvrdí o jaderných zbraních a co my s tím?

SecurityGuideAktuality, Ze světa

Putin

Z Ruska stále přichází vzkazy, které nevěstí nic dobrého. Naposledy se o znepokojení postaral někdejší prezident a nyní předseda strany jednotné Rusko Dmitrij Medveděv, který hovořil o jaderné apokalypse. Jak moc jsou hrozby Ruska reálné? Analýza americké The Heritage Foundation přináší zajímavý pohled a zdůrazňuje, že s Kremlem je třeba udržovat komunikaci, i když nereaguje…

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina neustále signalizuje, že válka na Ukrajině může vyvolat použití jaderných zbraní Moskvou. Po útlumu výhrůžek ke konci loňského roku, pravděpodobně v důsledku posílení vlivu Číny na Kreml, tyto hrozby opět sílí. Na konci února bývalý ruský vůdce Dmitrij Medveděv prohlásil, že světu hrozí jaderná apokalypsa, pokud bude Západ pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny moderními zbraněmi.

Navzdory důslednosti ruského jaderného zastrašování západní politici a akademici tyto hrozby odmítají jako blafování. Mají v tom pravdu?

Existenciální reinterpretace

Ve studii pro Heritage Foundation tvrdíme, že ruské hrozby použitím jaderných zbraní jsou především taktikou, která má zastrašit vybrané západní publikum, a oslabit tak vazbu mezi Ukrajinou a jejími západními spojenci. Nemůžeme si však být jisti, že Rusko jaderné zbraně nepoužije. Rusko navíc stanovilo jazykový rámec pro jejich použití. Nejbezpečnější možností, jak zabránit jejich použití, je proto naplánovat potenciální rozhodovací body, v nichž by mohly být použity, a poté pracovat na tom, aby se tak nestalo.

Rusko disponuje arzenálem až 2 000 taktických jaderných zbraní. V jeho nejnovější jaderné doktríně jsou čtyři okolnosti, které ospravedlňují jejich použití: bezprostřední použití jaderných zbraní proti Rusku; skutečné použití jaderných zbraní proti Rusku; hrozba, která brání Rusku v kontrole jeho jaderných zbraní; a ohrožení existence Ruska.

Žádná z těchto podmínek ve válce na Ukrajině neplatí. Ruský stát sám o sobě není ohrožen. Je to on, kdo ohrožuje přežití souseda, Ukrajiny. Proto neexistuje žádné důsledné vojenské ospravedlnění pro použití jaderných zbraní.

Ruské vedení však pojem hrozby nově interpretuje. Například na nedávné konferenci Putin s odvoláním na vojenskou doktrínu své země prohlásil, že Rusko může použít zbraně hromadného ničení „k ochraně své suverenity, územní celistvosti a k zajištění bezpečnosti ruského lidu”.

To je vývoj, a to pravděpodobně široký, od myšlenky, že jaderné zbraně by mohly být použity, pokud by Rusko čelilo akutnímu existenčnímu ohrožení.

Za druhé, Putin a jeho spojenci zarámovali válku na Ukrajině do existenčních pojmů: Pokud se NATO „zmocní” Ukrajiny, pak bude na řadě samotné Rusko. Cílem NATO je podle Kremlu rozbít Rusko. Proto ztráta Ukrajiny představuje pro Rusko existenční hrozbu, a jak víme z ruské doktríny, existenční hrozba je důvodem k použití jaderných zbraní. Rusko, tak zní argument, musí bojovat proti NATO na Ukrajině, jinak bude muset bojovat proti NATO v Rusku.

V širším smyslu je ruská doktrína jasná: Rusko věří, že vede globální boj se Západem, boj, který zahrnuje jeho politickou kulturu, jazyk a území. Kreml je přesvědčen, že Západ vede zástupné války nikoli v Africe nebo Asii, jak tomu bylo za studené války, ale na Ukrajině a v dalších státech, které sousedí s Ruskem, a také prostřednictvím internetu o srdce a mysli ruských občanů. Ruská doktrína představuje ruský stát v hlubokém konfliktu se Západem.

Co by tedy měly Spojené státy ve spolupráci se svými spojenci dělat?

Dobře informovaný znamená dobře připravený 

Nejprve jen třeba ujistit veřejnost, že vláda si je vědoma hrozby ruských jaderných zbraní. Západní vlády příliš dlouho odmítaly ruské jaderné hrozby. Minimalizovat skutečnou hrozbu znamená nepřipravit se na odrazení Ruska.

Zadruhé, jedním z klíčových poučení z civilní jaderné katastrofy v japonské Fukušimě v roce 2011 je, že nedostatek informací – zejména přesné posouzení úrovně radiace – může vést ke špatně informovaným rozhodnutím. USA a jejich spojenci by měli zlepšit způsob zjišťování a monitorování radiace v případě použití jaderných zbraní, úderu na jaderné zařízení nebo havárie způsobené jadernou elektrárnou nacházející se v oblasti vojenských operací.

Zatřetí, vláda USA, podporovaná vládami Spojeného království a Francie, dvou dalších uznaných demokratických jaderných mocností v NATO, může použít řadu opatření, aby odradila Rusko od hrozby použití jaderných zbraní nebo jejich použití. Musí také vymyslet, jak co nejvíce minimalizovat katastrofické následky, pokud Rusko takové zbraně nasadí – nebo použije jaderné elektrárny jako improvizované zbraně. Jak tedy na to?

Prvním opatřením by mělo být zajištění toho, aby na případné použití taktických jaderných zbraní Ruskem reagoval Západ a celý svět důraznou reakcí, která bude kalibrovaná, bude se opírat o konvenční zbraně a bude vycházet z pochopení ruského chování a myšlení.

Za druhé, zajistit, aby potenciální spojenci Ruska ve vyspělém i rozvojovém světě informovali Moskvu o nepřijatelnosti použití jaderných zbraní. Rozhodujícími hráči v tomto případě nejsou USA a Velká Británie, ale Čína a Indie a v menší míře také Francie a Německo.

Zatřetí, vyvinout a zavést komplexní monitorovací systém, který bude připraven na vojenské nebo civilní uvolnění a kontaminaci jaderných zbraní, ať už úmyslnou nebo náhodnou. Spolupracovat se spojenci, zejména ve východní Evropě a Skandinávii, na přezkoumání způsobu, jakým zjišťují a monitorují úroveň radiace. Tento monitorovací a detekční systém by měl být zaveden v celé Evropě a propojen napříč vládami. S rostoucím využíváním jaderné energie by se tento systém měl rozšířit na celý svět. Pomůže to především chránit civilní obyvatelstvo před civilními jadernými haváriemi, ale mohlo by to pomoci i v době války. S tím souvisí i udržování klíčových zdravotnických zásob, například jodidu draselného, a zásob osobních ochranných prostředků.

Za čtvrté, udržovat komunikační kanály s Moskvou otevřené, i když Kreml nereaguje.

Hroutící se sny mohou být nebezpečné

Rusko by pravděpodobně raději hrozilo použitím jaderných zbraní, ale bojovalo by konvenčně. Putin a jeho generálové však nemusí nutně blufovat. Vyhrožování použitím jaderných zbraní k rozdělení západního obyvatelstva bylo sovětskou taktikou a Moskva ji možná opakuje i nyní. Západ si však nemůže být jistý a oficiální ruská prohlášení a doktrína prezentují ztrátu Ukrajiny, ať už bizarně, nebo ne, jako „existenční”, což podle ruské doktríny umožňuje Rusku použít jaderné a chemické zbraně.

Putinovy sny o opětovném začlenění Ukrajiny do Ruska, o rozbití NATO a o tom, že Rusko povede globální protizápadní alianci, se kolem něj hroutí. Implodující ruské ozbrojené síly možná čeká katastrofa a v určitém okamžiku budou ukrajinské ozbrojené síly pravděpodobně hrozit přerušením ruského pozemního koridoru spojujícího Krym s Donbasem.

V té chvíli Putin učiní jedno z nejosudovějších rozhodnutí století: zda použít jaderné nebo chemické zbraně. USA musí jednat nyní, aby tuto hrozbu minimalizovaly a zajistily ochranu americké veřejnosti a amerických spojenců.

Zdroj: www.heritage.org What Russia Says About Nuclear Weapons and What It Means | The Heritage Foundation, AN