Přinášíme vám druhý díl článku o problematice tzv. Big Tech. Mimo jiné se třeba dozvíte, jaký vliv mají technologičtí giganti na děti, nebo zdali už náhodou nežijeme pod dohledem Velkého bratra…

Velké technologické společnosti nyní mohou prakticky kontrolovat přístup Američanů k informacím. Ne každá cenzura je ale stejná. Cenzura prováděná na úrovni cloudové hostingové infrastruktury nebo poskytovatele internetových služeb výrazně omezuje přímý přístup k digitálním názorům a aktérům, kteří se těmto poskytovatelům znelíbí. Ovládáním těchto nižších úrovní technického zásobníku, na nichž závisí mnoho dalších vrstev (jako jsou digitální platformy a aplikace), může malá skupina nevolených technických manažerů odpojit od sítě celé společnosti – a to s velmi omezenou možností odvolání. Představenstvo žádné společnosti, která podniká na kterékoli vrstvě zásobníku, není v dnešní probuzené kultuře izolováno od politického a veřejného tlaku, aby se zbavilo určitých názorů.

Případ konkurenční společnosti Twitter Parler z ledna 2021 ilustruje, jak k tomu může dojít. Společnosti Google a Apple po nepokojích v Kapitolu 6. ledna odstranily Parler ze svých obchodů na aplikační úrovni technologického zásobníku, ale teprve když společnost Amazon Web Services odmítla hostovat Parler na nižší úrovni zásobníku (cloudová hostingová infrastruktura), přestal náhle existovat na internetu v původní podobě. Parler, v té době nejstahovanější aplikace v App Store společnosti Apple a konzervativci oblíbený konkurent Big Tech, dosud nedosáhl ani 4 % uživatelů, které získal bezprostředně před svým deplatformováním.

Kultura svobody projevu

Hrozba deplatformingu ze strany technologických společností na základě bezohledného prosazování jejich vágních pravidel má nevyhnutelně ochlazující účinek. Když jsou konfrontováni s důkazy, že určité názory jsou nepřiměřeně cenzurovány, mají sympatizující uživatelé tendenci omezovat svůj projev. Takové praktiky vyvolávají formu autocenzury, která ohrožuje základní normu americké kultury – právo svobodně mluvit.

Dokonce i hlavní legislativní poradce Americké unie občanských svobod v lednu prohlásil, že “by mělo každého znepokojovat, když společnosti jako Facebook a Twitter mají nekontrolovanou moc odstraňovat lidi z platforem, které se staly nepostradatelnými pro projevy miliard lidí”.

Ruský disident Alexej Navalnyj, německá kancléřka Angela Merkelová a mexický prezident Andrés Manuel López Obrador – nikdo z nich není americkým konzervativcům nijak zvlášť nakloněn – se rovněž vyjádřili k ohrožení svobody projevu ze strany velkých technologických firem.

Nové trendy v oblasti velkých technologií

Kromě omezování projevu se konzervativci potýkají s rozsáhlejšími problémy: rostoucí fúzí mezi technologickými společnostmi a vládou, zužováním digitálního života, praktikami, které se zaměřují na novou generaci amerických občanů a zneužívají ji, a novými formami digitálního dohledu, které budou mít nepřiměřený dopad na konzervativce.

Symbióza mezi velkými technologiemi a velkou vládou: Nová odhalení odrážejí to, co je již znepokojivým trendem v digitálním veřejném prostoru: rostoucí symbiózu mezi federální vládou a společností Big Tech. Bidenova administrativa se snaží obejít ústavu tím, že tlačí na soukromé technologické společnosti, aby stahovaly obsah podle široké a politicky zaujaté definice dezinformace.

Když velké technologické společnosti plní příkazy vlády a odstraňují uživatele a obsah, který jim vláda označí za nevhodný, jednají v podstatě jako vládní agenti – což je potenciální porušení prvního dodatku.

V červenci 2021 popsala tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, jak vláda koordinuje spolupráci s platformami sociálních médií, aby označila uživatele a obsah, které jsou v rozporu s poselstvím administrativy COVID: „Za prvé, jsme s těmito platformami sociálních médií v pravidelném kontaktu a tyto kontakty obvykle probíhají prostřednictvím členů našeho vedoucího personálu, ale také členů našeho týmu COVID-19….. V rámci úřadu generálního lékaře jsme zvýšili výzkum a sledování dezinformací. Na Facebooku označujeme problematické příspěvky, které šíří dezinformace… Je důležité rychleji zakročit proti škodlivým příspěvkům… A Facebook musí rychleji postupovat při odstraňování škodlivých příspěvků porušujících pravidla – příspěvky, které budou v rámci jeho zásad pro odstraňování, často zůstávají na webu několik dní. To je příliš dlouho. Informace se šíří příliš rychle.“

Do měsíce po tomto varování – a po dalších varováních generálního lékaře USA Viveka Murthyho – Facebook odstranil „dezinformační tucet“: 12 osob, které Bílý dům výslovně uvedl jako ty, které „produkují 65 % dezinformací proti očkování na Facebooku.“

Odděleně od narativu COVID ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas rovněž prohlásil, že jeho organizace „spolupracuje s technologickými společnostmi, které jsou platformou pro většinu dezinformací, jež se dostávají k americké veřejnosti”, pokud jde o volby a „hrozby” pro vlast.

Tuto ochotu velkých technologických firem reagovat na cenzuru a vyhovět vládě dokládá i případ konzervativního komentátora Rogana O’Handleyho. Stížnost O’Handley v. Padilla podrobně popisuje, jak Twitter reagoval přímo na orgán státní moci tím, že jménem kalifornského úřadu státního tajemníka konzervativce cenzuroval. V listopadu 2020 využili státní zaměstnanci kalifornského úřadu pro kybernetickou bezpečnost voleb financovaného daňovými poplatníky přímý kanál se zaměstnanci Twitteru a označili O’Handleyho diskusi o integritě voleb za „dezinformaci”. Twitter následně označil jeho tweet a vydal stávku neboli trest proti účtu. Podle stížnosti Twitter O’Handleymu nikdy nepozastavil činnost ani mu neudělil stávku, dokud se do případu nezapojila vláda. Handleyho účet byl poté opakovaně kontrolován zaměstnanci Twitteru a v únoru 2021 byl trvale pozastaven.

Bidenova administrativa dále hlasitě hovoří o svých plánech tlačit na technologické společnosti, aby zakazovaly uživatelům působit na všech platformách – což by znamenalo vyhlazení kultury svobody projevu. Po zákazu, ať už oprávněném či neoprávněném, by uživatelé neměli kam jít. Tisková tajemnice Psakiová to veřejně prohlásila, když v červenci z pódia Bílého domu znovu prohlásila, že šiřitelé „dezinformací” by neměli být „vykázáni jen z jedné platformy a z jiných ne”.

Vládní kontrola možnosti existence na jakékoli soukromé digitální platformě by podkopala vznik konkurentů, jako jsou RightForge, GETTR, Odysee a Rumble.

V roce 2022 vládní donucování soukromých platforem k policejní kontrole projevu pokračuje rychlým tempem. Sám prezident Biden v lednovém projevu naléhal na technologické společnosti, aby se „vypořádaly” s dezinformacemi. V přímé reakci na kontroverzi ohledně virálního rozhovoru souvisejícího s COVID s podcasterem Joem Roganem a vědcem zabývajícím se vakcinologií Dr. Robertem Malonem využil generální chirurg Murthy opět svého postavení úředníka Bidenovy administrativy, aby nabádal technologické společnosti k „omezení šíření dezinformací”. A tisková tajemnice Psakiová opět zasáhla – tentokrát se výslovně zaměřila na Roganova zaměstnavatele, službu pro streamování audia Spotify, ve snaze vyvinout tlak na soukromou společnost a „všechny hlavní platformy”, aby na příkaz Bílého domu cenzurovaly „dezinformace.“

Zúžení digitálního života: Potlačování konzervativních projevů se neomezuje jen na sociální média. Velké technologické společnosti aktivně vytvářejí digitální svět nepřátelský vůči specifickým názorům a další technologické společnosti je následují. Kromě společnosti Amazon, která ze své platformy odstranila konzervativní knihy a filmy, odřízly konzervativní organizace a jednotlivce i menší platformy elektronického obchodu a další poskytovatelé služeb, jako jsou banky, společnosti zabývající se digitálními platbami, služby pro doručování e-mailů a platformy pro online sbírky. Například:

• Společnost Shopify, která se zabývá elektronickým obchodováním, zakázala v lednu 2021 provozování Trumpových internetových obchodů a společnost WePay, která patří společnosti JP Morgan Chase, odřízla konzervativní organizaci z Missouri, která měla v listopadu 2021 pořádat akci Donalda Trumpa mladšího.
• Služba pro doručování e-mailů MailChimp pozastavila činnost organizace Northern Virginia Tea Party kvůli „dezinformacím” a v červnu 2021 zařadila na černou listinu konzervativní organizaci Women for America First i konzervativní satirický web Babylon Bee (než své rozhodnutí zrušila).
• Webhostingová společnost GoDaddy v září 2021 vyřadila z provozu webovou stránku pro-life skupiny Texas Right to Life, která se snažila získat davovou podporu pro Texas Heartbeat Act.
• Online platforma GoFundMe zakázala kampaně na podporu fondu právní obhajoby Kylea Rittenhouse, teenagera, který v létě 2020 v sebeobraně zabil dva výtržníky, a ve stejném období GoFundMe hostila, a dokonce přispívala na sbírky pro výtržníky v Kenoshe ve Wisconsinu.

Tyto snahy se jen stupňují. V roce 2021 oznámily levicově orientované organizace a velké technologické platformy rozsáhlá partnerství zaměřená na „extremisty”. Liga proti hanobení a platební služba PayPal se spojily, aby prozkoumaly mechanismy financování pravicových organizací.

Mezitím Amazon využil levicově orientované Southern Poverty Law Center k prověřování příjemců charitativních darů.

Vzhledem k tomu, že každodenní život se stále více odehrává v digitálním světě, odepření přístupu k těmto elektronickým službám na základě politických názorů uživatelů rozvrství americkou společnost.

Zaměření na děti: Kromě politických dopadů mají praktiky Big Tech měřitelné, škodlivé účinky na mladé občany. Vzhledem k tomu, že společnosti soupeří o stále mladší a mladší části trhu, je tento závod v plném proudu.

Novější společnosti bojují o pozice, protože ostatním uživatelé v této demografické skupině ubývají. Například podle zprávy deníku Wall Street Journal, která vychází z interního průzkumu společnosti Facebook, klesl ve Spojených státech počet teenagerů, kteří denně používají Facebook, za poslední dva roky o 19 % a do roku 2023 se předpokládá pokles o dalších 45 %.

V podobném období si Facebook stanovil několikaletý cíl vytvořit produkty speciálně pro dospívající, neboť je považoval za „cenné, ale nevyužité publikum.”

Později, v březnu 2021, Facebook odhalil, že hodlá vytvořit Instagram pro děti mladší 13 let. YouTube Kids se při svém zavádění v roce 2015 odvolával na děti ve věku od tří let.

Nově vznikající společnosti, jako je TikTok, kterou vlastní mateřská společnost se sídlem v Pekingu, se záměrně uchází o mladší trhy. Podle společnosti Statista patřilo 37,3 milionu z celkového počtu 78,7 milionu uživatelů TikToku ve Spojených státech v roce 2021 ke generaci Z (osoby narozené po roce 1997), která se přiklonila k mladší generaci.

Další výzkumy ukazují, že na začátku roku 2021 bylo 25 % uživatelů TikToku v Americe teenagerů nebo mladších.

Průzkum Pew Research Center z července 2020 zjistil, že mezi dětmi ve věku od devíti do 11 let 30 procent rodičů tvrdí, že jejich dítě používá TikTok, 22 procent rodičů odhaduje, že jejich děti používají Snapchat, 11 procent uvádí, že jejich děti používají Instagram, a 6 procent hodnotí, že jejich děti jsou na Facebooku.

To je významné vzhledem k toxickým účinkům těchto platforem na americkou mládež. Podle vlastního výzkumu společnosti Facebook z let 2019 až 2020 uvedlo 32 % dospívajících dívek, že „když se cítily špatně ohledně svého těla, Instagram jim to ještě zhoršil”, 6 % dospívajících uživatelů Instagramu, kteří hlásili sebevražedné myšlenky, vysledovalo jejich vznik přímo na Instagramu a každá třetí dospívající dívka uvedla, že Instagram zhoršil její problémy s obrazem těla.

Tyto platformy předznamenávají také širší sociální dopady. Podle deníku The Wall Street Journal si dospívající dívky ve Spojených státech, Velké Británii, Kanadě a Austrálii pravděpodobně vypěstují verbální a fyzické tiky sledováním influencerů na TikToku, kteří vykazují stejné návyky. V jednom případě texaská dětská nemocnice zaznamenala případy přibližně 60 dospívajících s tímto chováním ve srovnání s jedním až dvěma případy před pandemií – a každý hlášený případ nárůstu se podle hodnocení deníku týkal používání TikToku. Autorka Abigail Shrier rovněž dokumentuje vliv sociálních médií na sociální nákazy okamžiku a uvádí, že tyto stránky nabízejí „nekonečnou zásobu mentorů”, kteří rozdmýchávají plameny genderové nespokojenosti dospívajících dívek.

Společnosti jako Facebook si jsou těchto dopadů vědomy, přesto pokračují ve zdvojování a rozšiřování aktivit zaměřených na děti. Společnost YouTube, kterou vlastní Google, v roce 2019 snadno absorbovala pokutu ve výši 170 milionů dolarů, kterou jí uložila Federální obchodní komise a stát New York za shromažďování údajů o dětech mladších 13 let bez souhlasu rodičů. Poté, co byl zveřejněn výzkum toxických účinků Instagramu na mladé dívky, šéf Instagramu veřejně prohlásil, že „vybudování ‘Instagram Kids’ je správná věc.”

Nejen Američané by si měli být vědomi těchto snah rozvrátit morální strukturu společnosti za každou cenu, a to již od mateřské školy, a měli by se proti nim postavit. Jak řekl zástupce Bill Johnson na kongresovém slyšení v březnu 2021: „Big Tech v podstatě dává našim dětem zapálenou cigaretu a doufá, že zůstanou závislé po celý život.“

V pozadí toho všeho je skutečnost, že tyto technologické společnosti nadále využívají zvláštní ochrany odpovědnosti ze strany federální vlády.

Sledování a narušení soukromí: Stejně jako tyto technologie rozbíjejí a atomizují novou generaci (nejen) Američanů, digitální dohled urychlí rozpad stávající sociální soudržnosti. Nástroje původně vytvořené pro legitimní účely jsou připraveny stát se zbraní proti části společnosti. Další fáze bude pravděpodobně spočívat v rozšíření boje proti domácímu extremismu o potlačování konzervativního obsahu. Zárodky tohoto vývoje jsou patrné již nyní. Velké technologické společnosti mohou nástroje, které vytvářejí pro boj se skutečnými problémy, jako je vykořisťování dětí a zahraniční islámský terorismus, znovu použít k cílení na konzervativní názory. V jedné technologické společnosti „velké pětky” založily protiteroristické týmy svůj přístup k boji proti obsahu zahraničního islamistického terorismu na zavedenějším modelu bezpečnosti dětí.  Jak?

Týmy, které v rámci společnosti bojovaly proti vykořisťování dětí, sdílely s protiteroristickými týmy know-how i personál, když budovaly své kapacity. Nyní tyto společnosti využívají zahraniční protiteroristický model k odhalování „domácího extremismu”. Globální internetové fórum pro boj proti terorismu například v červenci 2021 oznámilo, že rozšíří svou databázi pro sdílení hashů – která byla vytvořena za účelem sdílení zahraničního islamistického teroristického obsahu s YouTube, Facebookem, Twitterem a Microsoftem, které vlastní společnost Google – o pravicový extremismus.

Vstupujeme do reality, v níž se technologické společnosti v rámci těchto snah zaměřují na průměrně konzervativní organizace, uživatele a projevy. Jen několik dní po zvolení prezidenta Trumpa v roce 2016 označil spoluzakladatel společnosti Google Sergey Brin na uniklém videu ze schůzky zaměstnanců Googlu Trumpovy voliče za „extremisty”.

V červenci 2021 začal Facebook, zřejmě s cílem rozšířit svou definici extremismu o konzervativní obsah, vydávat testovací varování před „extremismem” uživatelům, kteří se zapojili do populárních konzervativních účtů hlavního proudu.

Deník Wall Street Journal dokonce zdokumentoval, že Facebook měl ještě počátkem roku 2021 sklon přikládat „palec na misku vah komunitám, které považoval za problémové”, zejména těm pravicovým, které považoval za „škodlivé”.

Novinářka Mollie Hemingwayová uvedla, že Brin navrhl využít technologický inkubátor společnosti Google Jigsaw, který byl původně využíván k boji proti zahraničnímu islamistickému terorismu, k ovlivňování Trumpových voličů.

Konzervativci by si měli být vědomi této taktiky levicových organizací, která spočívá v opětovném využití metodik bezpečnosti dětí a boje proti terorismu k rozšíření praktik digitální cenzury a sledování, jakož i role vlády při jejich využívání. Nezůstanou jen u bezpečnosti dětí nebo přísného boje proti terorismu. Nedávné slyšení Senátu s bývalým „whistleblowerem” Facebooku je toho dalším příkladem. V září 2021 Frances Haugenová, bývalá vedoucí produktová manažerka Facebooku pro volební „dezinformace”, zveřejnila interní výzkumné dokumenty Facebooku, které odhalily, že společnost věděla o škodlivých účincích Instagramu na dospívající, zejména na duševní a fyzickou pohodu dívek, a ignorovala je.

V aranžované akci – doplněnou dobře načasovaným odhalením v pořadu CBS 60 Minutes, mediálním jásotem, svědectvím při senátním slyšení a placenými demokratickými konzultanty – využila Haugenová k obhajobě zvýšené kontroly projevů a „dezinformací” ze strany technologických společností a vlády. Na říjnovém slyšení vyčetla Facebooku, že dostatečně nestáhl obsah zveřejněný „domácími extremisty”, což vedlo k nepokojům v Kapitolu 6. ledna. Vzorce mimo digitální svět odhalují podobný impuls k rozšíření definice extremismu a normalizaci používání protiteroristických nástrojů k cílení na disidenty. V říjnu 2021 požádala Národní asociace školních rad ve spolupráci s pracovníky Bílého domu, aby Bílý dům klasifikoval vzpouru rodičů proti kritické rasové teorii ve školách jako „domácí extremismus” a usiloval o „příslušné vymahatelné kroky.“

Během pěti dnů generální prokurátor USA pověřil FBI, aby se takovými „hrozbami” zabývala částečně s využitím aparátu národní bezpečnosti ministerstva spravedlnosti. Podle zástupce Jima Jordana a informátora z ministerstva spravedlnosti nasadila FBI své protiteroristické oddělení, aby hodnocení těchto údajných hrozeb souvisejících s rodiči kategorizovalo pomocí specifické „značky hrozby”.

Mobilizace amerických vládních agentur, které klasifikují hnutí napravo od levicové ideologie jako „domácí extremismus”, vytváří základ pro vyčištění těchto občanů z digitálních platforem. Z toho by měl každému Američanovi přeběhnout mráz po zádech. Vytvoření nového oddělení pro domácí terorismus v rámci ministerstva spravedlnosti v lednu 2022, které se má zaměřit na Američany hlásící se k „protivládním a antiautoritativním ideologiím”, naznačuje, že tento trend se zrychluje.

Další evoluci v oblasti digitálního dohledu naznačila společnost Apple v září 2021. Opět v zájmu bezpečnosti dětí Apple představil plány na uvolnění cesty ke skenování snímků – a nakonec i dalších souborů a obsahu – přímo v soukromém zařízení jednotlivce.

To představuje zásadní změnu v povaze digitálního dohledu. Dříve se společnosti při kontrole obsahu spoléhaly na jiné mechanismy, aniž by přímo skenovaly osobní zařízení. Pokud by nový systém společnosti Apple pokračoval, otevřel by společnosti (a jakémukoli subjektu, který má na tuto technologii vliv) dveře k automatickému zpracování a sledování obsahu telefonu jednotlivce. Když byly nástroje pro zneužívání dětí znovu použity k vyhledávání teroristického obsahu a definice terorismu a extremismu byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly více pravice, konzervativci se brzy ocitnou v hledáčku těchto nových sledovacích nástrojů.

Ve skutečnosti se v Číně již odehrává zlověstnější verze tohoto postupu. Modus operandi stranického státu spočívá v propojení digitálního světa s fyzickým a v „totalizaci kontroly”. k prosazení sociální kontroly používá Čínská komunistická strana zčásti soukromě vyvinuté sledovací nástroje obrácené dovnitř obyvatelstva. Platformy pro sdílení informací pomáhají umožnit systém sociálního kreditu a jeho pilotní programy, v nichž jsou jednotlivci sledováni a posuzováni pro případné zařazení na černou listinu. Tyto seznamy – s určitým odstupňováním – zakazují provinivším se osobám pracovní postup, nákup nemovitostí, získání půjček, státních dotací, dopravy a dalších. V oblasti Sin-ťiang, v rámci prediktivní policejní platformy, která kombinuje biometrické údaje a údaje o chování, jsou jednotlivci podrobně zkoumáni pro případné zadržení v „převýchovných táborech.”

Ve Spojených státech se dnes objevují mírnější příklady těchto zásahů, ale je snadné pochopit, co se blíží. Jedním z příkladů je snaha Facebooku bojovat se sebevražednými myšlenkami. Facebook kontaktuje první pomoc, pokud jeho nástroje pomocí aplikací strojového učení signalizují, že uživateli hrozí sebepoškození na základě toho, co zveřejňuje. Do roku 2018 to vedlo k více než 1 000 zaklepání na dveře nebo kontrolám ze strany těchto prvních respondentů. Ačkoli se možná jedná o chvályhodnou (i když vysoce invazivní) snahu, lze si snadno představit, jak by mohla být zneužita k nekalejším účelům. V Číně i za jejími hranicemi například stačí napsat něco „špatného” na platformě pro zasílání zpráv WeChat a ono zaklepání na dveře od orgánů činných v trestním řízení neslouží k blahu uživatele.

Netrvalo dlouho a toto propojení digitálního s fyzickým dorazilo do blízkých zemí, a dokonce i do demokracií: Ještě v září 2021 australští úředníci agitovali na sociálních sítích a následně klepali na dveře, aby varovali potenciální protestující před následky, pokud vyjdou do ulic. Bohužel ani Spojené státy již nejsou imunní vůči tomuto impulsu omezovat osobní svobody prostřednictvím technologií. Dříve poskytovaly postupy správy věcí veřejných ve Spojených státech ochranu proti potenciálnímu zneužití technologií: dostatečná ochrana právního státu, kultura otevřenosti, svobodný tisk, nezávislé soudnictví a angažovaní občané. Tato ochrana je však stále více ohrožena.

Vláda má nyní k dispozici jak pravomoci federálních agentur, tak možnosti společností, které se dychtivě zaměřují na své vlastní krajany. Rozdíl mezi donucovací mocí vlády a nedostatkem donucovací moci soukromých společností se stírá, když tyto společnosti plní příkazy vlády. Tento rozdíl je obzvláště nerozlišitelný, pokud něčí jinak legální digitální projev na platformě soukromé společnosti vyústí v zaklepání na dveře ze strany vládního úředníka… Existuje na to všechno nějaké řešení? Dá se proti Big Tech bojovat? Dozvíte se příště…

Zdroj: www.heritage.org. Combating Big Tech’s Totalitarianism: A Road Map | The Heritage Foundation; AN