Bezpečnostní konference v Parlamentu: Ostrá slova na ruskou adresu

SecurityGuideAktuality, Bezpečnost pro širokou veřejnost

Konference bezpečnost obrázek Security Guide

Tento týden se v Poslanecké sněmovně konala konference o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě.

Vystoupilo na ní mnoho skvělých řečníků, například šéf BIS Michal Koudelka nebo šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun.  Ostrý komentář k současné situaci vyšel od náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna.

„Rusko je Třetí říše v barvě, je to kriminální stát, který nás ohrožuje,“ nebral si náčelník servítky. „Ruská doktrína je doktrína permanentního konfliktu. Česko je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii, stát hrozbu Ruska podcenil.“ Dodal také, jak nebezpečný rozkol působí ve společnosti dezinformace. „To, co by nás mělo spojovat, jsou naprosto jasné hodnotové postoje, které nestrpí kompromisy vůči frustrátům ani vůči těm, kteří jednají proti zájmům tohoto státu,” prohlásil. Různým nepřátelským aktivitám nazývaným hybridní hrozby čelí stát roky, uvedl dále Foltýn. Podotkl, že se svými kolegy byli kvůli svým postojům označovaní za rusofoby a štváče.

Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což ruské straně pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.

Fakt, že se česká armáda bude zbavovat ruské techniky, vnímá proto vojenská tajná služba podle Berouna jako zásadní zlom. Jako další negativní příklady z ekonomické oblasti uvedl prodej firmy Let Kunovice do ruských rukou. “Bezpečnostní složky upozorňovaly několikrát, že to není správná cesta,” řekl.

Beroun se zmínil i o prodeji společnosti Škoda Jaderné strojírenství: „My jsme nevěřili tomu, že stát prodá naprosto klíčovou firmu do ruských rukou,” poznamenal. Ruští vojáci podle něj vykonávají ideologickou činnost například při různých vzpomínkových akcích nebo při péči o hroby padlých vojáků. Zneužívají otevřenosti české společnosti, aby z toho vytěžili maximum, domnívá se Beroun.

Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj mimo jiné řekl, že vzorce ruského chování zůstávají už 100 let stejné. „Patří mezi ně ovlivňování veřejného mínění, vyhrožování a ozbrojené útoky. Rusko vnímá rozšíření NATO jako porušení daného slibu i jako využití jeho slabosti z 90. let. Ústupky zamýšlené jako gesta dobré vůle vnímá jako almužnu,“ vysvětlil Kutěj na konferenci.

Situaci zhodnotil i šéf české kontrarozvědky Michal Koudelka: „Nebezpečí ruských podvratných operací v Česku trvá a český stát musí být připraven mu jasně čelit. Rusové jsou takové operace schopni a jasným příkladem je výbuch v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014,“ Koudelka také uvedl, že „po snížení počtu ruských diplomatů v Praze jsou možnosti zpravodajského působení Ruska proti Česku velmi omezené.“ Za jedno z největších rizik označil dezinformace, na čemž se shodl i s dalšími účastníky konference: „Rusko nás označilo jako svého nepřítele. A Rusko svého nepřítele, tedy nás, NATO a západní společenství, chce zničit,” prohlásil Koudelka. “A k tomu využije všechny prostředky, všechny možnosti, které má,” zdůraznil. Dodal, že právě dezinformace jsou jedním z velmi silných prostředků, které Rusko používá: „A přeci na to ta zem musí reagovat,” prohlásil. „Protože když to neuděláme teď, tak možná nebude koho chránit,” dodal.

Výstup měl na konferenci i náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten zdůraznil, že za posledních několik desetiletí nebylo Rusko a NATO blíže reálnému konfliktu, ani konvenčnímu, ani jadernému než nyní. „Další věc, která se změnila pro mě jako pro vojáka, je, že mám jasně definovaného protivníka tady v Evropě,” prohlásil Řehka. „My jsme se styděli nazývat Rusko hrozbou nebo protivníkem nebo něčím podobným, zatímco oni nás tak označují, chovají se tak k nám,” řekl. „Je potřeba si říct, že já jako náčelník generálního štábu mám absolutně jasno, že jestli budu s někým válčit tady na evropském válčišti, kdo to je. V současné době s největší pravděpodobností je to Ruská federace,” řekl.

Řehka míní, že není možné doufat v rychlý konec rusko-ukrajinského konfliktu: „Stát se může cokoli, ale já ho spíš nevidím,” poznamenal. Konflikt podle něj také nemá žádné dobré řešení. „Teď se bavíme, jak špatné víc nebo méně to řešení do budoucna bude,” uzavřel.

Zdroj: ČTK, www.psp.cz, AN