V České republice vždy pracovalo určité procento cizinců. Po válce na Ukrajině však tento počet znatelně narostl.

Dá se předpokládat, že tito lidé tady nějakou dobu zůstanou, nebo se zde zabydlí natrvalo. Jaká jsou pravidla zaměstnávání, a především bezpečnosti práce pro migranty (nejen z Ukrajiny)? Připravili jsme odpovědi na nejčastější otázky, které se s tímto tématem pojí…

 Musí cizinec pracující v ČR absolvovat školení BOZP?

Ano, také cizinec, ať už z EU či mimo členské státy musí absolvovat před nástupem do pracovního poměru školení bezpečnosti práce včetně seznámení s riziky na daném pracovišti. Vztahují se na něj stejná práva a povinnosti týkající se BOZP, jako na české občany.

Jak proškolit pracovníky z ciziny v BOZP?

Při vzdělávání zaměstnanců cizinců v oblasti BOZP je třeba dbát na to, aby školení bylo jednoduché, srozumitelné a aby mu rozuměl každý účastník. Kurzy BOZP včetně praktického zaškolení by měly být prezentovány vždy v mateřském jazyce. Dobrým způsobem, jak proškolit zaměstnance cizince, je prostřednictvím e-learningových kurzů s vizualizacemi. Zaměstnanec cizinec vždy musí vědět, na koho se obrátit v případě, že něčemu nerozumí.

Na co si dát pozor ve školení cizinců v BOZP?

Při zaměstnávání cizinců z mimoevropských zemí je často nutné počítat s odlišnou kulturou, návyky, jiným přístupem a vnímání rizik na pracovišti a BOZP obecně. Doporučujeme proto všem zaměstnavatelům cizinců, aby se pro udržení dobré bezpečnosti práce zaměřili na kvalitní komunikaci s těmito zaměstnanci při jejich vzdělávání v BOZP. Je dobré, pokud je na pracovišti ustanovena jedna klíčová osoba, na kterou se mohou zaměstnanci z ciziny s důvěrou obracet, a která případné problémy bude řešit.

Musí mít cizinec v ČR jako zaměstnanec zdravotní pojištění?

Ano, má-li zaměstnavatel cizince sídlo v ČR, musí být cizinec součástí veřejného zdravotního pojištění. Pracuje-li však na území ČR nelegálně, nemůže se zapojit do veřejného zdravotního pojištění, ale musí mít sjednané komerční pojištění pro případ pracovního úrazu. To si může sjednat u soukromé zdravotní pojišťovny, což ale bývá méně výhodné a dražší.

Jak postupovat, když se legálně zaměstnanému cizinci stane pracovní úraz?

Postupuje se stejně, jako v případě jakéhokoliv jiného zaměstnance. Pracovní úraz je nutné nahlásit nadřízenému, který je ze zákona povinen všechny případy dokumentovat a řešit. Je-li pracovní úraz uznán, má cizinec nárok na bolestné, jehož výši určuje lékař, náhradu škody ztraceného výdělku, uhrazení všech nákladů spojených s lékařskou péčí a léčením. To stejné platí i pro případ nemoci z povolání.

Dostane nelegální zaměstnanec z ciziny v ČR bezplatné ošetření při pracovním úrazu?

I přesto, že je cizinec zaměstnán na území ČR nelegálně, nemá tedy pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ, má právo na náhradu škody v důsledku pracovního úrazu. Platí, že i ústně sjednaná práce je pracovněprávní vztah a zaměstnavatele to nezbavuje odpovědnosti za úraz vzniklý při výkonu práce a související náhradu škody. Problém však je, že se tato skutečnost velmi těžko právně vymáhá. V případě, že se jedná o akutní zdravotní komplikace, cizinec by měl bez váhání vyhledat lékařskou pomoc, a to bez ohledu na jakékoliv další okolnosti.

Co dělat v případě, kdy cizinec nemá zdravotní pojištění a potřebuje lékařské ošetření?

Pokud si zaměstnanec neplatí zdravotní pojištění a neplatí ho za něj ani jeho zaměstnavatel, platí si všechna lékařská vyšetření a zákroky na vlastní náklady sám cizinec. Lékař mu vystaví doklad k zaplacení, který je povinen na místě uhradit. Situace je jiná u lékařského ošetření žadatele o azyl. V takovém případě je lékařské ošetření hrazeno státem.

Kolik hodin týdně může maximálně cizinec pracovat?

Samozřejmě že pro legálně zaměstnané cizince platí stejná práva, jako pro české občany. Nesmí se dělat žádné rozdíly. Maximální pracovní doba je stanovena na 40 hodin týdně. Její rozložení je na dohodě mezi zaměstnavatele a zaměstnance, ale nesmí být rozvržena tak, aby ohrožovala zdraví a bezpečnost zaměstnance. Délka jedné směny nesmí být delší než 12 hodin. U zaměstnanců, kteří jsou mladší 18 let je délka jedné směny stanovena na max. 8 hodin a za týden nesmí být překročeno 40 hodin.

Zdroj: Státní úřad inspekce práce, na dotazy odpovídal tiskový mluvčí Richard Kolibač. AN