28. Duben patří od roku 2003 obětem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Tento den je oficiálně nazýván jako „Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci” a vyhlásila ho Mezinárodní organizace práce.

Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je mezinárodním dnem vzpomínky na pracovníky, kteří zahynuli při pracovních úrazech nebo v důsledku nemocí způsobených prací. Každoročně se 28. dubna konají na celém světě vzpomínkové akce. Někde zahrnují aktivní kampaně a akce na pracovišti k rozšíření povědomí o tomto dnu. Veřejné akce zahrnují projevy, náboženské bohoslužby pořádané mnoha církvemi, kladení věnců, výsadbu stromů, odhalení památníků, vypouštění balonů, zvyšování povědomí veřejnosti o těchto otázkách a kladení prázdných bot na místech symbolizujících ty, kteří zemřeli při práci.

Tento den je uznáván jako národní den v mnoha zemích, mezi něž patří Argentina, Belgie, Bermudy, Brazílie, Kanada, Dominikánská republika, Gibraltar, Lucembursko, Panama, Peru, Portugalsko, Španělsko, Thajsko, Tchaj-wan, Spojené státy americké a Velká Británie.

Odborové svazy v dalších zemích dlouhodobě usilují, aby jejich vláda uznala tento svátek. Mezi tyto země patří Benin, Finsko, Maďarsko, Malta, Nepál, Nový Zéland, Rumunsko, Singapur i Česká republika.

Dnem úrazů je pondělí, nejvíc ve stavebnictví a výrobě

Podle generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Rudolfa Hahna, který se opírá o statistiky, bylo v roce 2020 v České republice nahlášeno 41 358 případů pracovní neschopnosti způsobené úrazem na pracovišti. „Oproti roku 2019 došlo k poklesu,“ říká Hahn a připisuje to i koronavirové pandemii: „Některé výrobní provozy se zastavily. Logicky tak došlo i k eliminaci úrazů.“

Podle generálního inspektora je nejčastějším důvodem pracovního úrazu nedodržování pravidel BOZP ze strany zaměstnanců: „Setkáváme se s tím pravidelně. Je ale třeba zdůraznit, že my jako úřad nemáme pravomoc rozhodnout, co je a není pracovní úraz. Často se potýkáme s tím, že zaměstnanec na to má jiný názor než zaměstnavatel. To je ale úkol pro soudy. My působíme pod MPSV, zpracováváme data a podáváme výstupy. Nejsme arbitr.“

Zajímavostí je, že nejčastějším dnem pro pracovní úrazy je pondělí: „Dává to smysl,“ podotýká Hahn. „Lidé jsou po víkendu občas ještě duchem jinde, a to se pak něco přihodí jakbysmet. I proto stále apelujeme a zdůrazňujeme, jak je důležitá prevence a systematické školení BOZP. Bohužel se setkáváme s tím, že zaměstnavatelé to berou jako nutné zlo a zaměstnanci to také podceňují. Přitom pokud se něco stane, je zaměstnavatel první na ráně. Nikdo tyto nepříjemné situace neřeší s potěšením, tím spíš, že leckdy nejde jen o banální věci, ale o lidské životy. Z tohoto úhlu bychom se tedy na problematiku BOZP měli dívat. U vojáků, hasičů nebo policistů se jaksi více počítá s tím, že mohou v práci přijít o život. Už méně nad tím přemýšlíme v jiných povoláních.“

A kde se tedy stává úrazů nejvíce? „Je to v oblasti stavebnictví a ve výrobě. U staveb jsou to často pády z výšek nebo úrazy hlavy, ve výrobě jde o úrazy končetin v důsledku manipulace se stroji,“ vysvětluje Hahn. „Nejsou ale výjimkou ani úrazy v kanceláři. V kancelářských profesích jde ale více o nemoci z povolání, které se týkají problémů s krční páteří a celkově s nepohyblivostí. Každá profese má něco. A každá profese může být potenciálně nebezpečná. Proto vítám iniciativu Světového dne BOZP. Bylo by dobré, kdyby se víc dostal do povědomí veřejnosti, a s tím i celá tato problematika.“

Zdroj: ČTK, Státní úřad inspekce práce, AN